Šťastný rok 2006, Happy year 2006

Přejeme vám všem krásný a úspěšný rok 2006.

We wish you a prosperous and wonderful New Year 2006.

Dva roky prázdnin, část první

To rozhodně ne! Ano, jsou to dva roky co žiju ve Spojených státech, ale dva roky prázdnin to určitě nebyly, i když to tak může některým lidem připadat. Předně je tu škola a pak od začátku září hlídání toho chlapce. A v neposlední řadě pak třetí směna doma. Někdo se musí o domácnost starat a upřímně řečeno, Jesse není zrovna v tomhle směru ten nejlepší.
Přiletěl jsem sem plný očekávání a s povrchní znalostí místní společnosti. Naštěstí jsem si prožil ten největší kulturní šok při mé první návštěvě New Yorku v roce 2001 a domníval se, že už mě nemůže nic překvapit. Jenže dovolená a trvalý pobyt jsou dvě úplně rozdílné věci. Asi jako každý člověk, který se rozhodne žít v jiné zemi, i já jsem se musel vypořádat s věcmi denního života. Tak jsem se rozhodl, že se zamyslím nad rozdíly či podobnostmi života v České republice a tady a pokusím se vám je přiblížit samozřejmě z mého subjektivního pohledu.
Začnu tím nejzákladnějším a nejobyčejnějším jako je nakupování. Trvalo mi drahnou chvíli, než jsem se zorientoval a našel ty správné obchody s podobným sortimentem jako mají naše. Člověk nad tím vůbec nejdřív nepřemýšlí, protože automaticky ví, co sežene v Tescu, co v Albertu či Pražačce, jaké zboží mají v Baumarktu. A tak se snaží najít něco podobného. Nějaký most mezi domovinou a novým bydlištěm. Najít třeba takovou Ikeu mě trvalo více než půl roku a přitom není až tak daleko od nás, jenže jsem tam ještě do dneška nebyl, ale aspoň mi posílají katalog. Nejenže jsem neznal anglické názvy a samozřejmě jsem neuměl tak dobře anglicky jako umím teď a velice jsem se styděl mluvit a zeptat se na cokoliv, ale najednou tu bylo úplně něco jiného než na co jsem byl zvyklý a včem jsem vyrůstal po celý dosavadní život. Žádný točený salám, žádné liberecké párky a už vůbec ne třeba takový pochoutkový salát či hermelín. Ztužené rostlinné tuky jako je Hera tu nenajdete a ani polohrubou ču hrubou mouku. Za to se tu dá najít nejméně 5 druhů brambor, nemluvím o varných typech, které tu neznají, a zelenina či ovoce, o kterých jsem nikdy neslyšel. Samozřejmě, že tu jsou velké supermarkety, vždyť právě z USA se rozšířily do světa. Nakupovací kultura a velké nákupní zóny pocházejí právě odtud. A tak jsem i já našel ten svůj supermarket či mall jako je ShopRite, Extras či Hudson anebo Newport mall. Je tu taky sice dost malých krámků, ale jejich sortiment je velice omezený a pokud by jste v okolí hledali řeznictví - masnu tak marně. Tady neexistuje. Ze začátku taky mělo všechno divnou chuť, jinou, na kterou jsem nebyl zvyklý. Stále si pamatuji, když jsem poprvé okusil zdejší masné výrobky nebo mléko. Nic moc. Ale ne proto, že by nebyly dobré, prostě proto, že to bylo něco jiného. Dnes mi to ani nepřijde. A tak jsem se naučil používat to co tu je a stále máme českou kuchyni. Na tom se vůbec nic nezměnilo.
Co naopak považuji za výhodu, je velká pestrost restaurací, bister či rychlého občerstvení. Zejména v New Yorku najdete téměř všechny národní kuchyně světa a je jen na vás, kterou si vyberete. Americká kuchyně není jen hamburger a McDonald's, ale je daleko víc pestrá, protože je ovlivněná mnoha kulturami. Na druhou stranu je pravdou, že v restauracích, tady také nazývaných Diner, převládající nabídka jsou právě hamburgery či sandviče. Když se někdy v polovině 90.let otevřela v Praze restaurace Planet Hollywood a nabízela typické americké hamburgery a jako přílohu hranolky, strašně jsem se divil jak mohou podávat hamburger v housce s hranolkama. A dnes. Jak jsem se změnil. Nejenom, že se už nedivím, ale taky to mám rád. Dokonce už mám pár oblíbených dinerů právě kvůli těm hranolkům.
Prostě okolí a jiný způsob života vás ovlivňuje chcete-li či ne.

Jen foto

Dneska je to jen foto Empire State Building někdy ze začátku prosince.

P.S. To sněžení u vás vám teda závidím. Já vím, pokud člověk jede autem anebo cestuje po Praze tak to není žádná sranda, ale i tak je to hezky zimní a vánoční. To tady je sucho a celkem teplo.

VESELÉ VÁNOCE, MERRY CHRISTMAS

Jesse a já vám všem přejeme krásné vánoční svátky plné pohody a klidu, dětem hodně radosti z dárků a ošem taky bílé vánoce, které mi nebudeme mít. Užijte si Štědrý den .

Jesse and I wish you all a beautiful Christmas time full of joy and peace and children gifts and happiness as well as a white Christmas, which we won't have. Merry Christmas. (Christmas day in the Czech Republic is celebrated on the day that is Christmas Eve in the U.S.)

Isai

Mluvím o Isaiovi od té doby, co jsem ho začal hlídat a zatím ho, kromě mě, nikdo neviděl. Takový mysteriózní kluk. Ale on existuje a dnes vám přináším pár jeho fotek. Nejsou nejlepší, ale lepší něco než nic. Je to ho hodný kluk a i když ze začátku byl hodně ostýchavý a nemluvný, časem se otrkal a myslím, že spolu vycházíme velice dobře. Někdy mi připomíná mě v jeho věku. Často se ptá otázky, které mě dostanou. Je na ně těžké odpovědět v češtině natož pak v angličtině. S poslední doby ty nejzajímavější : " Proč je nebe načervenalé?" To byla už tma a obloha skutečně se zdála být červená kvůli světlům z New Yorku. A dvě nejlepší : " Jak to, že Santa zná všechny hračky na světě ?" a " Kde Santa bydlí?" Snad jsem mu dal dobré odpovědi.

I've been talking about Isai since I started babysitting him and nobody, besides me, has ever seen him. Such a mysterious boy. Yet he does exist and today I'm bringing you a few pictures of him. They are not the best, but better something than nothing. He's a nice boy and although he was very shy and uncommunicative at the beginning, he eventually got used to me and I think we get along quite well now. Sometimes, he resembles me when I was at his age. He often asks me questions and he gets me on them. It is hard to answer them not only in Czech but also especially in English. The most interesting recent questions are : " Why is the sky reddish today?" It was dark already and the sky seemed to be really reddish because of all the lights from New York City. Here are the two best of them :"How come Santa knows all toys in the world?" and " Where does Santa live?" I hope I gave him the right answers.

Zuby

Název mi připomíná jeden hodně starý bakalářský příběh s Vladimírem Menšíkem a Stellou Zázvorkou v hlavních rolích. A jako většina těchto příběhů, i tento byl humorný. Ne tak už můj vlastní "bakalářský příběh".
Je to už více než dva měsíce co mě začal bolet zub, který mám několikrát spravován a kde je velká výplň. Nejdřív to bylo jen trochu citlivé na horké a studené a také při kousání, pak to začalo trochu krvácet při čištění zubů, ale stále nic dramatického. Kdo se ale žene k zubaři a pak jsem tušil, že větší bolest bude při úhradě než při samotném zákroku. Nicméně, když jsem nastydnul tak bolest začala být vskutku nesnesitelná, že mě i budila v noci ze spaní a musel jsem brát ibuprofen. Díky mé neznalosti fungování místních zubních ordinací, Jesse mě objednal k návštěvě. Je to kousek od nás, prakticky za rohem. Příjemný doktor měl však pro mě nepříjemnou zprávu. Ona výplň praskla a nad ní se tam udělal kaz. Díky té prasklince se tam dostávalo jídlo a horké či studené nápoje, takže to zasáhlo i nerv zubu. Takže mi doporučil vzhledem k mému relativně mladému věku (hahaha) zub zachránit a nevytrhnout. Moje první otázka byla ovšem na cenu. Podle jeho představ to mělo být kolem $700. Jak jsem se později přesvědčil, tak jeho představy byly značně podhodnocené. Asi jeho taktika. Dal mi doporučení pro specialistu. Snažili jsme se nejdříve najít něco levnějšího. I Sallie pomáhala. Bohužel, všude mně bylo řečeno, že léčení zubního nervu je dost drahé a ceny budou spíš vyšší než mi doktor řekl. Ovšem, že byly. Po objednání ke specialistovi jsem se dozvěděl, že to bude stát $1250. Z toho mě ten zub úplně přestal bolet a sanice mi spadla hodně hluboko. Zatím jsem měl dvě schůzky. Doktor je fajn, narval do mě spoustu novocainu. Tady se vás nikdo neptá, zda chcete injeckci na znecitlivění. Tady je to povinnost lékaře. Ptal se mě na Československo a jeho rozdělení, jak vzniklo a kdo byl nakonec ten, kdo chtěl rozdělení víc. Mezi řečí mi taky sdělil, že budu muset jít zpátky ke svému zubaři a ten mi na vylečený zub nasadí korunku. Takže budu platit dál. To už jsem ale měl pusu plnou nástrojů a tak jsem nemohl ani protestovat či jen vyjádřit údiv - zděšení. Tento čtvrtek mám poslední schůzku a pak se musím ještě objednat na tu korunku. Počítám, že konečná cena by se mohla pohybovat kolem $1500. Já vím, za tu cenu bych koupil letenku do Prahy a zaplatil zubaře tam a možná by něco ještě zbylo, jenže několik okolností bylo proti. Jednak ta bolest byla dost nesnesitelná, že nevím, jestli bych mohl čekat déle a pak jestli bych zvládl cestu letadlem do Prahy. Ta léčba bude skoro měsíční a já si teď nemohu dovolit nebýt měsíc tady. Poslední, ovšem ne zanedbatelná věc je, že nemám vstupní studentské vízum, o které musím zažádat na americké ambasádě v Praze. Pitomá byrokracie. Mohl bych tedy normálně vycestovat, ale už byl se nemohl vrátit zpět, přestože mám legální status být tady. Takže mi nic jiného nezbylo, než platit. A tento zákrok pojišťovna neplatí. Vůbec pojištění na zubaře je tu problém. Buď hradí jen směšnou částku či vůbec nic. I pro Američany je to rok u zdravotní pojišťovny, než je pojistí na zubaře. Kapitalismus v tom nejryzejším podání.
Jestli si někdy někdo z vás bude chtít stěžovat na české zdravotnictví, vzpomeňte si na tohle a rozmyslete si to hned dvakrát. Moc si v Čechách nevážíme jaké sociální výhody tam máme.

Stávka

Do delší době nejistoty, jestli budou zaměstnanci MTA (něco jako Dopravní podnik hl. města Prahy) stávkovat, se to stalo realitou dnes ve tři hodiny ráno místního času. Původně měla stávka totiž začít už v pátek v ranních hodinách, kdy vypršela pracovní smlouva mezi zaměstanci a vedením a novou se nepodařilo zatím dojednat. V pátek se to nakonec týkalo pouze dvou soukromých autobusových linek, ale teď je situace daleko vážnější. Celá veřejná doprava v New Yorku se zastavila. A co to udělalo a udělá z městem si asi dokážete představit, když napíšu, že denně přepraví zhruba 8 milionů cestujích. Je v platnosti krizový plán, kdy žádné auto, které neveze aspoň 4 cestující nebude vpuštěno na Manhattan jižně od 96. ulice mezi 5 a 11 ráno. To samé platíi pro tunely. Taxikáři musí brát více než jednoho cestujícího a jízdné je na základě zón nikoliv taxametru. Veškeré zásobování může být až po 11 hodině ranní a podstatná část ulic na dolním Manhattanu je zavřených. Vyučování ve veřejných školách začalo o dvě hodiny později. Pro Jesseho to znamenalo jet do práce autem, i když má mít dnes volno a jet brzo ráno a ještě vyzvednout po cestě spolupracovníky, aby ten limit byl naplněn a taky proto, že většina firem má své vlastní krizové plány. Lidé do práce musí, stávka nestávka jinak v lepším případě nedostanou zaplaceno. Navíc je dnes dost velký mráz a tak pro většinu lidí chůze po přeplněném Brooklyn Bridge asi nebyla tím nejpříjemnějším zážitkem. Veřejné mínění je rozděleno asi tak půl na půl. Někteří je podporují, někteří jsou důrazně proti stávce. Poslední velká stávka těchto pracovníků tu byla někdy v 80. letech a trvala 11 dní. Pak se schválil zákon, který stávky pracovníků ve veřejné dopravě udělal nelegální, což je samozřejmě i tato. Teď to řeší Nejvyšší soud státu New York. Já jen doufám, že to brzo skončí. Ne že bych já musel do New Yorku, protože mám práydniny a Isai i s rodinou dnes odlétá, ale štve mě to kvůli Jessemu, který je díky té stávce bez volna a jen doufám, že mu nechají volno na 24.12.

Hostina

Tak jsem se konečně dočkal. V sobotu jsme se sešli u nás na opožděné oslavě Thanksgiving, kterou jsme spojili s vánocema, protože Sallie a Mush tu nemohou být příští týden. Maminka a Michael samozřejmě přijdou na Štědrý den. Bylo nás 7, protože přišla i Ikuko. Já jsem týden předtím finišoval s cukrovím. Chtěl jsem ho mít hotové už teď, což taky nakonec bylo. Nemám tolik druhů, kolik jich vždycky dělala mamka, ale i s těma nepečenýma je to 7 druhů. V úterý jsme koupili krocana, měl 17 liber, protože menšího jsme nesehnali. Já ho ale mám moc rád a vůbec mi nevadí, že ho budeme jíst ještě celý týden. Jinak bylo jídlo obvyklé.
Začaly mi taky prázdniny. Dneska ještě hlídám Isae a pak i on jde na prázdniny dřív, protože letí na Hawai.

Finally. We gathered at our house on Saturday for a belated celebration of Thansgiving that we put together with celebration of Christmas, because Sallie and Mush cannot make it next weekend. Mom and Michael will definetely come for Christams Eve. Seven of us were here altogether, because my friend Ikuko also came. I tried to finish making Christmas cookies last week. I wanted them to be ready for the celebration and I succeeded. I don't have as many kinds of them as my mom has always had, but I have 7 kinds including non baked cookies. We bought a 17 pound turkey on Tuesday, because we coudn't get a smaller one, but I love it and don't mind eating it the entire week after.
In addition, my vacation started. I'm babysitting Isai today, but he is also going on vacation early, because they fly to Hawaii on Tuesday.

Sníh

Nebyl to úplně první sníh, který nám tu padal minulý týden ze soboty na neděli, ale druhý ovšem pořádný. Fotky jsou z pátku ráno, než jsem šel do školy. Sněžilo tak hustě a krásně až jsem měl chuť zůstat doma a pustit si "Tři oříšky pro Popelku". Hotová pohádková nálada, která mě rychle přešla na cestě hromadnou dopravou. Dnes jsem konečně dokončil naši vánoční výzdobu a to nejen venku, ale i vevnitř a fotky se zde objeví později.
P.S. Domácí ještě neodjela, i když slibovala, že to bude do 9.12.

What made my Saturday

Vánoční přípravy

Tak jsou vánoční přípravy v plném proudu a začaly i pro nás. Dnes jsme si ozdobili stromeček a naše domácí, která mimochodem zase odjíždí do Georgia a to snad už 9.12., nám půjčila venkovní vánoční výzdobu. Něco jsem tam dal už dneska, ale pak se udělala strašná zima a já utekl do teplíčka. Zítra budu pokračovat a to i doma, protože ani uvnitř to nemáme hotové. Začnu také péct cukroví, poněvadž očekáváme první předvánoční hosty již 17.12. a rád bych jim něco nabídl. Ani radši nemluvím o tom blázinci v obchoďácích a nákupních centrech. Na dárky zatím moc nemyslím, i když už nějakou představu mám. Nejraději bych vše nakoupil na internetu, ale ono taky nejde všechno kupovat přes něj. Takže si vyhrnu rukávy a pustím se střemhlav do davu. Mezitím pár snímečků z vánoční výzdoby města a domů lidí v naší ulici. Příště i něco z naší výzdoby a vánočního stromku.

Večeře

Letos jsme (zatím) neslavili Díkůvzdání doma, ale byli jsme pozváni k Sallie. Protože Jesse musel pracovat ve čtvrtek, posunuli jsme oslavu až na tuto sobotu. Sešlo se nás tam nakonec 12 a k mému velkému překvapení se tam objevili i Jesseho maminka a Michael, kteří byli během svátků na cestách po příbuzných nejdříve v Tennessee a potom v Ohiu a vůbec jsme nevěděli, kdy se vrátí. Mezi Sallieinými přáteli jsou také Češi a tak jsem se znovu setkal s Katkou, která je původně z Prahy. Večeře byla super a jídla bylo dost na správnou hostinu. Samozřejmě byl krocan, nádivka, bramborová kaše, brusinky, kukuřičný krém, sladké brambory a další a další a v neposlední řadě také zákusky jako dýňový či jablečný koláč. Jeden z nich dělal i Jesse, což každému náležitě připomínal. Já jsem připravil čokoládové řezy, do kterých jsem použil, dle receptu, český rum, který jsem si tu schovával na vánoce od února, kdy jsem byl v Česku. Škoda, že ho tu nemůžu sehnat. Je prostě super a tak český jako asi pivo. Měli jsme velice hezké a příjemné odpoledne s večerem. Bohužel, byli jsme tam autem, takže Jesse nemohl moc pít, i když ochutnal svařené víno připravené přítelem Sallie. Vynikající. Zavzpomínali jsme si Staroměstské náměstí, kde se během zimních svátků svařák prodává. Je dobré, že máme možnost i tady si připomenout naše zvyklosti, uchovat si je a dokonce je předávat dál mimo českou komunitu. V tom je Amerika jedinečná.

Happy Thanksgiving Day

Happy Thanksgiving Day to all our friends and to families either in the United States or in the Czech Republic. I'm watching Macy's Thanksgiving parade live from New York City on NBC, unfortunately, alone. Jesse has to be at work. We'll celebrate Thanksgiving day later on, because we're invited to Sallie and Mosh's house on Saturaday.
Vánoční atmosféra už vypukla naplno. Včera večer, když jsme se vraceli s Isaem domů, čtvrť, kde on bydlí, byla rozsvícena všemi možnými světly, v různých newyorských parcích jsou rozsvěcovány vánoční stromy a moje oblíbená rozhlasová stanice 106.7 LiteFM začala hrát nonstop vánoční písně a melodie. Škoda, že taky nehrají něco od nás z Česka. Já jsem včera bohužel zapoměl foťák doma, takže nějaké obrázky přijdou později. Také se pomalu připravuji na vánoční pečení. Včera jsem nakoupil v česko- slovenském obchodě v Queens a jsem připraven, i když je brzo, já vím. Na druhou stranu, advent začíná už tento víkend a takže určitě už budeme dělat nějakou výzdobu. Užijte si předvánoční čas v klidu, bez zbytečného běsnění a stresu. Udělejte si svařáka, zapalte vonnou svíčku, ztlumte světla a buď si čtěte hezkou knížku nebo si pusťte nějaký vánoční film.

Patriotismus podle US Army

Dokoukal jsem se na včerejší Události ČT a i když jsem původně chtěl psát o něčem jiném, nedá mi to, abych nereagoval na poslední reportáž o Dnu Veteránů ve Spojených státech. Zde mimo jiné zaznělo, že pro mnohé americké odvedence je služba v armádě otázkou vlastenectví. Podle toho co vím já, je to nesmyl a propaganda. Tak za prvé. Proč nemá armáda dostatek nováčků, když je to taková otázka vlastenectví? Že by vlastenctví bylo jenom něco o čem se hezky mluví a je pro ty ostatní, ale když přijde na věc, tak vlastní život má větší cenu než tlachy o patriotismu. Za druhé, většina odvedenců pochází z těch nejchudších sociálních vrstev, protože to je pro ně jediná možnost jak se dostat na univerzitu a jak získat pěníze na živobytí. Armáda totiž zaplatí školu, zdravotní a sociální výdaje a voják také obdrží svůj měsíční plat. Takže je to o možnosti vyhrabat se z mizernýho života a ne o vlastenectví. V televizi je možno vidět reklamy na US Army. Hádejte, kdo jsou cílové skupiny. Afro-američané a Hispánci. Téma : možnost studovat na některé americké univerzitě. Už se ale nemluví o tom, že ti kluci budou taky muset nasadit krk v případě válečného konfliktu. A jak nám neustále Republikánská propagandistická mašinérie vtlouká do hlav, jsme přece ve válce. Váleční plánovači jsou tak zoufalí, že posílají náboráře do středních škol. Trochu mi to připomíná vtip s člověkem, který láká děti na pytlík bonbónů. Některé školy jsou proti, některé s tím souhlasí. Většinou záleží na pohledu ředitelů škol na válku. Nakonec jim někdo v jejich síti uvízne. Kde je tedy vlastenectví dětí politiků? Jak to, že v Iráku není, snad kromě jednoho, nikdo z dětí politické smetánky sedící v Kapitolu? Ať Republikánské či Demokratické. Ať Mr. B pošle ty svá dvojčata do Iráku, i kdyby měli působit v zdravotnické jednotce nebo v kuchyni. Ten, který má nejvíc pusu plnou patriotismu, by měl jít příkladem. Pak by jsme mu možná věřili, že ta válka je skutečně o ochraně USA a ne o ochraně jeho vlastní kapsy.

The X-Files

Konečně! Konečně jsem viděl celou osmou sezónu. Po neuvěřitelných útrapách jsem si ji půjčil na DVD. Problémy začaly už kdysi dávno v Čechách, kdy se p. Železný jednoho dne rozhodl podnikat na vlastní pěst a ukradl Novu. Tehdy se vysílala 6. sezóna a díky tomuto kroku se utla, protože vysílací práva vlastnila ČNTS a nikoliv p. Železný. Dlouho jsem čekal než se Akta X objeví na některé stanici. Že to nebude ČT mi bylo jasné. Pak jsem se konečně dočkal. Seriál se vrátil na české obrazovky na stanici Prima a jako skalnímu fandovi mé srdce zaplesalo. Jenže! Jenže to bylo zrovna v době, kdy jsme se s Jessem rozhodli usadit na nějaký čas v USA a tak jsem znovu seriál neviděl celý. Jen jsem měl informace z internetu či " jedna paní povídala". Samozřejmě, když se člověk přestěhuje do jiné země a prakticky zpřetrhá dosavadní vazby, snaží se najít nějaké spojení mezi starým a novým. Něco, co by vytvořilo most a pomohlo mu se v nové zemi najít. Pro mě to byly i seriály, na které jsem byl z Čech zvyklý. Měl jsem štestí. Našel jsem téměř všechny a Akta X byla mezi nimi. Tu radost mi udělala stanice SCIFI Channel. Nevadilo mi ani, že jsem naskočil do rozjetého vlaku někde uprostřed 3. sezóny a ani to, že jsem si musel zvyknout na originální hlasy Muldera a Scully. Ze začátku jsem pořád slyšel českou verzi, ale dnes mi to nechybí a preferuji originál. Těšil jsem se na 8. a 9. sezónu. A pak to přišlo. Začala 7.sezóna. Hurá! Moje radost ovšem netrvala dlouho, protože začátkem loňských letních prázdnin byl seriál stažen z vysílání. Tak zase nic. Další moje šance se objevila na začátku tohoto roku, kdy SCIFI Channel seriál vrátil zpět na obrazovky a běží na nich do dneška. Ovšem, čert tomu chtěl, zrovna když jsem se prokousal, lépe řečeno prodíval skrz 6 sezón viděných předtím (čehož vůbec nelituji) a dočkal jsem se i 7., přestal jsem mít odpoledne čas na sledování. Řešení se našlo právě díky DVD. Četl jsem hodně ohlasů na poslední dvě sezóny, že už to není ono, že nejsou tak dobré jako ty předchozí, protože chybí Mulder. I pro mě, jakožto skalního fandu, to bylo zpočátku nepředstavitelné, ale na druhou stranu jsem byl zvědavý jak se s tím autoři seriálu vypořádají. Musím říct, že mě 8.sezóna nezklamala. Je dramatická, má své zvraty, je o všem o čem mají Akta X být. Autorům se podařilo všechno hezky do sebe poskládat, takže věci dávají smysl. Všechno nám ale neodhalili, protože je tu poslední 9. sezóna, na kterou se už těším až ji budu sledovat na DVD. Nezapomeňte, že "The truth is still out there".

A to jsem zapoměl napsat

Včera jsem zapoměl na dvě dost důležité věci, které se nám přihodily právě uplynulý týden. Pěkně popořádku. V úterý, když Marie požádala Jesseho o pomoc s jejím počítačem a připojením k internetu, Jesse našel odvahu s ní promluvit o tom, čím nás obtěžovala dlouhý čas. A to je její noční luxování. (Myslel jsem si, že ji to Jesse nikdy neřekne.) Ona si vůbec neuvědomila, že nás to může rušit a že to můžeme slyšet v našem bytě. Omluvila se a přiznala, že má uklízecí mánii, protože dokud není téměř sterilně čisto, ona uklízí a uklízí a uklízí. Slíbila, že nebude luxovat v noci a ani ráno a zatím to pokaždé dodržela. Tak jen doufám, že ji to vydrží napořád. To je aspoň jedna úleva a pozitivní zpráva.
A znáte to. Máte pocit, že jste se zbavili jednoho břemene a že je fajn na světě , ale bum, nevydrží to dlouho a nějaká ta facka zase přijde. A taky že jo! Hned druhý den. Jessemu přišel dopis z obecního soudu, který říkal, že nezaplatil včas pokutu za parkování a tak byla zvýšena o $10. Jenže, a tady je háček, on žádnou pokutu nedostal a tak nemohl ani nic platit. Volal tedy na ten soud, aby se dozvěděl za co tu pokutu dostal. Tam mu řekli, že musí mít povolení k parkování. To je ale nesmysl, jednak je to veřejná ulice a jednak to tu nikdo nemá. Takže mu dali číslo na policajty a tam seděl opravdu klasický tupý polda. Nejenže Jesse musel opakovat číslo poznávací značky 5x, ale taky se mu dostalo uplně jiného vysvětlení ze strany toho poldy. Nebylo to prý kvůli povolení, ale nýbrž, že jsme parkovali příliš blízko přechodu. Údajně se musí stát 25 stop, asi 8 metrů, od přechodu, což by ale parkování naprosto znemožnilo, protože ta ulice, kde auto stálo, je krátká. Vždycky tam auta parkují a nikdy nikdo nedostal pokutu za tento přestupek. Nehledě na to, že ani ne 3 metry od přechodu je cedule, která vymezuje čas a dny, kdy se tam parkovat nemá kvůli čištění vozovky. Takže nesmysl. Jesse byl trochu rozčílený a tak policajtovi řekl, že místo buzerování tam, kde to není jasné, by měla policie pokutovat jiné přestupky, které jsou zde na denním pořádku a nic se neděje, načež mu polda oznámil, že ho to nezajímá. Typicky české, ale je to asi nakažlivé po celém světě. Jesse se tedy rozhodl bojovat dál, což já oceňuji, protože si to nenechal líbit a šel večer k soudu, kde se projednával jeho a mnoho dalších případů. Soudkyně mu nakonec celkovou částku $52 snížila na oněch $10. Stejně jsme přesvědčeni, že jsme žádný dopravní přestupek neudělali. Zajímavé totiž je, že pokuta byla dána poslední zářijový den. Vypadá to tak, že někdo potřeboval splnit měsíční kvóty a nasázel spoustu podobných pokut, jenže se nechtěl zdržovat vypisováním lístků, protože u toho soudu bylo hodně lidí se stejným problémem jako Jesseho. Pokuta, ale žádný lístek. Myslím si, že se vyplatí témeř pokaždé vzepřít se moci a nenechat si to líbit, protože policajti či státní úředníci jsou placeni z daní občanů a pracují pro ně, ne naopak. A pak, moc zaslepuje a spravedlnost je slepá. Je slepá skutečně?

Jak ten čas letí

Týden je pryč a tím i týden mého volna, jenže to vůbec nepociťuji, že bych nějaké volno měl. Neměl jsem ani chvilku pro sebe a tak jsem ani neblogoval. V pondělí byl totální zmatek, který způsobil Jesse, ale o tom psát nebudu. V úterý na nákup potravin, ve čtvrtek jsem byl u Jesseho maminky na masáži, což bylo fajn a v pátek jsem jel na nákup nějakých věcí pro domácnost. Každý den jsem pak o půl druhé jel do NYC za prací. Prostě takový roztrhaný týden. A to nemluvím o úklidu a vaření. Naštěstí počasí nám ukázalo svoji vlídnější tvář a bylo příjemně teplo. Babí léto.
V pondělí zemřela Rosa Parks, která je nejen pro Afro- Američany něco jako Jan Hus pro Čechy. Je to žena, která během rasové segregace v USA odmítla uvolnit sedadlo v autobusu vyhražené pro "bílé", byla zatčena a tím se rozpoutala obrovská vlna hnutí za lidská práva, které nakonec vedlo ke zrušení oné segregace. Ovšem současný prezident, který dal několikrát najevo, jak málo ho zajímají lidská práva, dal raději přednost obědu s Charlesem a tou paní, která přicestovala s ním před účastí na smutečním rozloučení . Nebyl to oficiální oběd, protože ještě ten den měli oficiální večeři. Jak by se taky Mr. B staral, když to nejsou jeho voliči, že? A pak taky, tento prezident má nejnižší podporu mezi Afro- Američany v historii. Pouze 2% ho podporují!!! Doufám, že jednou historie spravedlivě zúčtuje s tímto prezidentem. Ovšem i historie se dá zmanipulovat. Myslím, že my v Česku o tom něco víme.

Všechno nejlepší, děvčata

Ta děvčata jsou moje mamka a sestra Dana, které slaví svoje narozeniny na začátku listopadu v rozmezí dvou dnů. Ještě jednou oběma všechno nejlepší, hodně zdraví, spokojenosti, klidu a radosti.

HAPPY HALLOWEEN!!!

Veverčí hrátky

Tak nevím jak vy, ale já jsem dnes vstával dřív než obvykle a to kvůli změně času. Bude to dlouhý den, nicméně si ho užijeme, ne? Veverky jsou z Madison Square Park a čím je horší počasí, tím jsou drzejší. Vůbec se nebojí a žebrají o jídlo a to tím způsobem, že pokud sedíte na lavičce, ony se posadí na opěradlo a jsou asi tak 30cm od vás. Prostě pohled z očí do očí. Nebo jdou za vámi po chodníku jako domácí zvířátko. A vrchol všeho byl, když jsem viděl doslova koordinovaný útok veverek na jídlo, které měl jeden kluk položené na lavičce vedle sebe. Během doslova vteřiny tam bylo asi pět veverek a chudák kluk nevěděl co dřív dělat. Odhánět je, hlídat si jídlo, utíkat či pištět. Pohled to však byl docela zábavný, i když bych byl nerad, kdyby se mně něco podobného přihodilo. Poučení: Nejezte v zimě jídlo v parku, kde jsou veverky.

Učitelka

Na začátku právě skončeného semestru jsme dostali novou učitelku na psaní. Kolikátou vlastně už? Pro mě je to asi sedmý člověk, který se snaží naučit mě psaní. Psaní není jen o správném hláskování,což já jsem si původně myslel, že bude, ale je to psaní esejí což z hlouby duše nenávidím. Ale zatím jsem to nějak vydržel, protože učitelé byli fajn a hodiny se daly přežít. Až doteď. Zatím jsem se takou učitelkou v Bell Language School nesetkal a že už jsem tam nějaký pátek a měl jsem těch učitelů požehnaně. Je to ten nejnudnější a nejstudenější člověk, který se mohl stát učitelem. Připomíná mi takové ty staré zapšklé panny, které učily na školách za první republiky. Každý určitě viděl filmy jako Škola základ života nebo Cesta do hlubin študákovy duše a tak ví o čem mluvím. Hodiny jsou nudné a dokonce stresujicí, protože ona je nijak neodlehčí. Už jsme taky s ní měli dva konflikty. Což je úplně poprvé, kdy se mě osobně něco takového stalo. Většinou jsem já byl na straně učitelů, když si na ně někdo ze studentů stěžoval. Nejdřív si mě dobírala proto, že jako jediný ze třídy netoužím jít na nějakou americkou univerzitu. Tak jsem jí řekl, že to není její starost ať raději učí. V tom jsem byl sám. A druhá událost se stala asi před 14 dny. Chodí se mnou do třídy Lorenzo, kluk z Itálie. Strašně upovídaný a je pravda, že i já jsem si na něj musel zvyknout, ale jinak fajn kluk. Měli jsme diskutovat naše eseje a my jsme místo toho diskutovali naše soukromé věci. Potichu, jen mezi námi čtyřmi ve skupince. Ona se během chvilky naštvala a mimo jiné použila naprosto nesprávné anglické slovo na popsání situace, což jsme i my, zahraniční studenti poznali. A to je, prosím, učitelka angličtiny. Pak požádala Lorenza, aby šel na chodbu, kde chtěla , aby se jí omluvil. On řekl, že nemá za co, že nic neudělal, že se jí omlouvat nebude. Nemluvili jsme o ní. Pak ho poslala do kanceláře. No, v základní škole by se nemuseli za tohle stydět. V kanceláři se té historce jen zasmáli a tím to pro ně skončilo. Pro Lorenza taky, protože on je splachovací. Ne tak pro mě. Dal jsem se na protiútok a stěžoval si na ni s tím, že bychom ocenili, kdybychom měli jiného učitele. Samozřejmě, že se nic nestane a budeme ji mít dál, ale já to musel udělat. Kdo mě zná, není překvapen. Dokonce i naše druhá učitelka, která je super, má stejný názor na ni jako my. Řekla, že má dokonce strach říct "hi" té druhé úče. Takže to není jen náš pocit či názor.
Mám teď týden volno od školy a pak se uvidí až se vrátím. Dám vědět.

Vrchní velitel

Tentokrát se nejedná o toho skutečného a je to žena. Postavu nového amerického seriálu stanice ABC se stejným názvem hraje Geena Davis. Zatím se odvysílaly čtyři díly a sledovanost není vůbec špatná. Jde o první ženu coby prezident Spojených států a první prezident za Nezávislé, ale tím si nejsem jistý, jestli v historii zde již nebyl prezident za stejnou stranu. Po dvou letech v Bílém domě Republikánský prezident umírá a podle Ústavy víceprezident se ujímá úřadu a tím je právě Geena alias Mackenzie Allen. Republikáni jsou z toho u vytržení a snaží se jí v tom zabránit a když tohle selže tak jí aspoň házejí klacky pod nohy. Ještě před uvedením na obrazovky seriál vzbuzoval kontroverze a to zejména ze strany Republikánů, kteří celé dílo označili za další liberální propagandu a snahu připravit Ameriku na Hillary Clinton v Bílém domě. Možná. Jenže Hillary nemá ještě nic vyhráno a děj seriálu je posunut až do pobushovské doby. Pravda je, že jsou Republikáni zde zobrazeni jako intrikáni bez sebemenších skrupulí a o Demokratech se moc nemluví. Ti jsou spíš mimo hru. A také je pravda, že jeden ze spoluautorů seriálu byl spolupracovník Clintonové. Nicméně je to také test, zda je veřejnost připravena akceptovat ženu v Bílém domě, ať už bude Republikán, Demokrat či Nezávislý. Podle rychlých průzkumů pouze 13% z američanů by nevolilo ženu jako prezidenta USA. A to je, myslím, podstatná změna v myšlení amerických voličů.

Jak se dělá válečná propaganda

To se vezme jeden neschopný Vrchní velitel v Bílém domě a 10 pečlivě vybraných vojenských velitelů v Iráku. Potom se najme kvalifikovaná osoba, která tzv. živou telekonferci mezi Vrchním velitem a veliteli nejdříve pečlivě nacvičí, aby celý přenos vyzněl přesně tak, jak požaduje Vrchní velitel. Musí přeci národu ukázat jak se dobře daří plnit cíle. Že je realita jiná? To není pro Vrchního velitele tak podstatné. Podstané je zvýšit popularitu Vrchního velitele, která je nejhorší za celé jeho funkční období. Takže vojenští velitelé, pro které je armáda celý jejich život a ne jen zoufalé řešení finanční situace jako pro řadové vojáky, vědí a cvičí dopředu otázky a odpovědi a pořadí, v jakém budou odpovídat. Nic se neponechá náhodě. Až na to, že se to celé ještě ten den provalí a téměř všechna média si na tom smlsnout. Tak to se přesně stalo tento čtvrtek, kdy v předvečer historického (hysterického?) hlasování v Iráku Mr. B. předstoupil před národ s onou šarádou. No, zase se mu něco nepovedlo. Tak snad příště. Komentář Bílého domu: "Telekonferce byla sice secvičená dopředu, ale vojáci vyjadřovali své vlastní názory." Dá se tomu vůbec věřit?
Tak se nám konečně dneska ukázalo sluníčko. Po osmi dnech témeř nepřetržitého deště. Jakže dlouho pršelo v biblické povodni? Ale ne, není to ještě konec světa, i když pro některé pomatené americké konzervativní křesťany by to tak mohlo vypadat. Dnes je příjemné babí léto s teplotou kolem 23˚C. Doufám, že ná to vydrží. Amerika se také už pomalu připravuje na Halloween a dokonce už na vánoce. Prozatím rodinné domy jsou vyzdobeny halloweenovsky, ale věřím, že to nebude dlouho trvat a vánoční výzdoba převáží.

Co týden dal a vzal

Stačil mi jeden týden, respektive jeden víkend, aby mně Marie a její syn lezli na nervy. A to mám na mysli víkend minulý. Jak jsem psal, během týdne naštěstí nemám tu čest je slyšet příliš často, za to o minulém víkendu si to vynahradili. Neděle, šest hodin ráno a co neslyším, ano hádáte správně, její oblíbený vysavač. Ten den luxovala šestkrát a naposledy to bylo ve 22:45, kdy luxovala do "nádherných" zvuků pračky. Hotová symfonie pro vysavač a pračku. A aby toho nebylo málo, tu noc z neděle na pondělí její syn prováděl noční manévry. On je díky svému postižení hyperaktivní a má svůj vlastní svět daleko vzdálený od reality, kterou sice vnímá velice dobře, nicméně nedokáže ji správně vyhodnotit. Poté, co loni dokončil školu nedělá nic, je neustále doma a to i sám a oni velmi často spí celé dny. Takže žádná činnost, žádná únava. Tudíž není ojedinělé, že uprostřed noci se probudí a lítá po bytě a někdy i po domě. Dům má dřevěné podlahy a tak je slyšet každé normální šlápnutí natož jeho dupání. Stádo slonů by se nemuselo stydět. Jeho pokoj je nad naším a já se svým slabým spaním trpím. Tu noc mě tedy probudil nejdřív ve tři ráno, pak ve čtyři a to už jsem neusnul. Jesse v pohodě spal, já zuřil a Mařena chrápala asi taky. Dokážete si představit, jak jsem byl asi v pondělí naladěn. Dneska to bylo lepší. Marie dala Jeroma k její dceři a tak v noci byl klid. Ráno odjela do kostela a já mohl spát, mimořádně až do půl desáté. To není tak časté. Např. v sobotu jsem byl vzhůru už od sedmi. A hádejte co Marie dělá teď. SPÍ.
Během týdne jsem pracoval jen tři dny. V úterý a ve středu byla Isaiova škola zavřená kvůli židovskému svátku - nový rok. Tento týden to bude podobné. V pondělí je svátek - Columbus Day - a i moje škola nám dala volno a ve čtvrtek je další židovský svátek - Yom Kippur. Já sice ve škole volno nemám, ale Isai ano.
Na českém internetu jsem četl hodně článků ohledně teroristické hrozby v newyorském metru. Abych řekl pravdu, žádné změny v metru jsem si nevšiml. Jednak první den jsem se to dozvěděl až večer, kdy se mě Jesse ptal, jestli mi policajti kontrolovali batoh. Vůbec jsem netušil, že se něco děje. A ani následují dny se nezměnilo vůbec nic. Žádné mimořádné kontroly, žádní policisté až po zuby ozbrojení, nic takového. Normální každodenní ruch s obvyklou přítomností policie, na kterou jsme si už zvykli a vůbec to nevnímáme. Víte, předvolební kampaň na místo starosty je v plném proudu a taktika Republikánů je aspoň pro mě jasná. Připomenout, kdo je silný v boji proti terorismu a kdože vlastně nás ochrání nejlépe. Stejná taktika byla i před prezidentskými volbami v roce 2004. Každý týden nebo aspoň 14 dní byla nová hrozba terorismu a nechvalně známá stupnice nebezpečí teroristického útoku zavedená po 11.9. byla zvyšována a zase snižována s takovou pravidelností, až se z toho stala směšná šaráda, které už nikdo nevěnoval pozornost a tak se zrušila hned po volbách. A celý rok poté, žádné nebezpečí, žádné varování. Tak co si teda o tom myslet. A teď se Department of Homeland Security hádá s Bloombergovou (starosta NYC) administrativou, jestli bylo správné onu hrozbu zveřejnit.
Tak to byl týden ve zkratce.

P.S. Proslýchá se, že Mr. B. začal zase chlastat. On už měl kdysi problém s alkoholem. Chudák. Nějak se teď přestalo dařit, jeho popularita je nejnižší v celém jeho volebním období, demokracii v Iráku ne a ne nastolit, reakce na hurikán Katrina byla ubohá, objevují se nové případy korupce v nejvyšších špičkách Republikánské strany, jeho kamarádi dosazení do funkcí ukazují svoji neschopnost a umírněná část Republikánů, která byla umlčena tvrdým konzervativním křídlem, kritizuje administrativu ze všech stran, protože příští rok jsou volby do Kongresu.

Návrat ztracené domácí

Dva měsíce utekly jako voda v Hudsonu a Maruška je zpátky. Stalo se to přesně v pondělí v 5:30 ráno a i když se tentokrát skutečně snažila být potichu, moc se jí to nepovedlo, protože probudila i Jesseho a to je co říct. Jeho jen tak něco neprobudí. Jesse s ní mluvil už v pondělí, já až někdy ve středu a čím déle tím lépe. Díky tomu, že teď netrávím tolik času doma, protože ráno vypadnu o půl osmé a vracím se zpátky kolem osmé večer, přícházím o společnost její a jejího syna. Lituji toho. NE. Musím však napsat, že byla na nás hodná, nejenže poděkovala za starání se o dům a okolí (s ještě větší chutí bych to dělal na vlastním), ale také nám dala obrovskou půlku melouna, který vyrostl na zahradě její sestry v Georgia, takže domácí a potom také jižanskou specialitu - čerstvě trhané buráky vařené ve slané vodě. Neveřili by jste, jaká je to dobrota. Chutnají trochu jako fazole a mohou stejně dobře posloužit i jako příloha k jídlu. Poté, co jsme se jí zmínili, jak dobré to je, pochvala potěší každého, už objednala u její matky speciální zásilku jen pro nás.
Jak jsem se už zmínil, nemám teď vůbec během týdne čas. Mám sice tři hodiny volno mezi školou a prací, ale nevyplatí se mi jet domů, jak časově tak finančně. Takže se toulám po NYC a hledám zajímavá místa, která bych mohl fotit, či si jen tak užívám teplého počasí a sluníčka v parku na břehu Hudsonu nebo ve městě. Občas tu najdete nějakou tu fotku. Dneska je to momentka z Madison Square Park. Líbilo se mi světlo a atmosféra toho okamžiku, kdy odpolední slunce svítilo skrz listí stromů, nicméně sebelepší fotografie od amatéra jako jsem já nedokáže úplně vystihnout to co jsem viděl na vlastní oči.

Nová "kariéra"

Je to dva týdny, co jsem se začal hlídat jednoho kluka z Jersey City. Jeho jméno je Isai. Hlídat není úplně to pravé slovo, spíš se o něj starat a doprovázet ho na jeho mimoškolní činnosti. Musím ho vyzvednout ve škole na Manhattanu v 15:00 a pak jdeme na kroužek karate, který má od 16 do 17 hod. Někdy se stane, že mi jeho matka pošle SMS, abychom šli na konkurs pro různé oděvní obchody, protože on je taky model pro dětské oblečení. Už jsme byli na 3. To pak máme spoustu času a díky skvělému počasí jsme chodili do parku. Kroužek karate totiž odpadá a ty konkurzy jsou docela dobře organizované a jdou v rychlém tempu. Sranda je, že po mě chtěj, abych vyplnil na jeho kartu míry a velikosti oblečení, o kterých nemám ani páru. Po kroužku karate či jakékoliv jiné činnosti jedeme do Jersey City, kde máme být o 18:30. Když má karate tak to je časově tak akorát a má čas na domácí úkol, který si tam udělá. Někdy mu pomáhám a snažím se mu vysvětlit co má dělat a co po něm žádá. Chodí do druhé třídy a tak to pro mě není nepředstavitelný problém a já se cvičím třeba v hláskování, když mu říkám jak se některá slova píší. Kromě prvního dne, kdy to bylo úplně katastrofální, ale ne mojí vinou, ostatní dny už byly v pohodě a bez problémů. O co šlo? Systém školy je následující. Na školním dvoře se shromáždí všechny třídy, což je tak odhadem přes 200 dětí. Ve tři hodiny ochranka otevře bránu a na dvůr vtrhne dalších 200 dospěláků a nastane obrovský zmatek. Všude samé děti a rodiče a já se nemohl naprosto ten první den orientovat. Tak jsem šel do kanceláře školy, kde Isai už seděl. Jenže. Když jsem požádal o jeho vydání, odmítli mi ho dát s tím, že moje jméno nebylo matkou autorizováno a nemají ho na nějaké stašně důležité modré kartě. Mimochodem, oni něměli ani novou modrou kartu, kterou jim jeho máma měla dát. Jak se nakonec ukázalo, tak to udělala, ale učitelka Isae ji někam založila a tím vznikly všechny problémy. Je mi jasné, že nedaj dítě komukoliv, kdo si řekne a koho ani neznaj. Takže škola volala mámu, jenže ta v té době byla na služební cestě v Kanadě a nebrala telefon. Volali tedy otce, který pracuje v Jersey City, ale oni jsou rozvedení a on neměl ani tušení, kdo jsem. Samozřejmě. Jenže si ho mohl vyzvednout, tudíž ho požádali, aby si přijel pro syna co nejrychleji, protože jinak po 16:00 hodině musej kluka předat policajtům. Mně bylo jasné, že stihnout to teda nemůže. Pak se ještě volalo babičce, které jsem měl Isae večer předat. Ta sice o mě věděla, ale nikdy neviděla. I ta honem jela do školy, aby si kluka vyzvedla. Co čert nechtěl, když otec dorazil do školy, zjistil, že v tom zmatku a spěchu si nevzal žádný doklad, takže mu ho taky nemohli dát a už tu byla NYPD. Dvě policajtky a jako ve filmu, jedna hodná a druhá dělala bububu. Ale obě byly na mé straně a ujišťovaly mě, že moje chyba to není. Já byl možná víc nervozní než Isai. Nakonec přijela i babička, která školu upozornila na to, že onu strašně důležitou modrou kartu dala ráno učitelce. No prostě jako ze špatné americké komedie. Karta se našla ve středu ráno a co si myslíte, omluvil se nám někdo? Ne. Učitelkaj en řekla suché "sorry" a to bylo vše. Tak to byl můj první nejbláznivější den v mé nové "kariéře".

Noční New York

Včera jsme byli se Sallie a jejím přítelem na večeři v naší oblíbené vegetariánské restauraci Vatan u příležitosti Jesseho narozenin. Na cestě k našemu autu, ano Jesse v sobotu a neděli jezdí autem do práce a kupodivu jezdí daleko lépe po New Yorku, což já bych si netrouf, než po New Jersey, jsem vyfotil noční Empire State Building a s ostudou musím říct, že nevím co je to za budovu na první fotografii. Tento víkend je ESB osvětlen v mexických barvách kvůli mexickému svátku nezávislosti. Také se musím omluvit za neostrost těchto fotek. Noční focení mi stále moc nejde. Ono se řekne digitální foťák a automat a nemusíš nic dělat, ale není to tak docela pravda.

Lodě, loďky, lodičky

Failures of Bush's administration

Do the attack on New York and huricanne Katrina have anything in common? Yes. A total failure of the administration of George W. Bush. There was a terrorist attack on New York and the Pentagon 4 years ago. At that time, Mr B. had been president for roughly a half of year and he didn't do very much. Instead he tried to keep himself out of the public eye, because of awareness of all events that had happened around his election. We all are very familiar with pictures of Mr. B. when he learned for the first time about an airplane's crash into the WTC. The rescue operations that followed were not so much a result of his leadership as a result of the leadership of then mayor of New York City Rudolph Gulliani. The federal government had had information about a possible terrorist attack targeting American interests on U.S. soil since January 2001, but no one considered this information important. And then there was a huge failure of intelligence agencies who kept a lot to themselves and weren't willing to share any information which would have led them to the individuals who eventually carried out the attacks. This failure wasn't Mr. B's fault, because it is impossible to change the way those agencies work within half of year and there wasn't political will to do so at the time as well. After that event, everything changed. Mr. B. all of the sudden started to act as a commander in chief. Some good measures were adopted, such as reorganization of the intelligence agencies and investment in security at airports, but most of them were questionable. One the most notable of these was the Patriot Act that unprecedently interfered with and restricted democratic freedoms of citizens for the first time in U.S. history. Since then everything has been done under camouflage of the war against terrorism and people have feared to say anything against the powers that be in order not to be accused of being un-American and unpatriotic. Since he wanted to show everyone how powerful he was, Mr. B. launched a pointless war in Iraq for which he hasn't had any plan and before which he had forced intelligence agencies to change their findings about alleged weapons of mass destruction so that he could have justifed the war. There is a magnificent play on words here. WMD stands for weapons of mass destruction but some media call Mr. B. WMD too, but this time it stands for weapons of mass deception. Every war costs a lot of money so some changes needed to be made in the budget. Mr. B. cut the budget for maintainance and improvement of New Orleans levees as well as the budget for the Army Corps of Engineers. Instead of being on alert in the U.S. for when an emergency situation occurs, the National Guard is fighting in Iraq so there was a lack of national guard soldiers in affected areas. FEMA had a tremendous failure. Its head, appointed by Mr. B., was a roommate of Mr. B's presidential campaign chief and his only qualification was having ridden horses! Right-wing media have praised Mr. B. for cutting his vacation short and supposedly taking care of events in New Orleans. Well, he did cut his vacation short, but only for TWO days! That's really a big sacrifice. Not to mention that the huricanne hit the Gulf coast on Monday morning and he didn't end his vacation until Wednesday and only flew over affected areas with Air Force One. He personally visited New Orleans on Friday, 4 days later. Why did it take so long when after of one huricannes last year he came to Florida in two days? Perhaps because the governor of Florida is his brother while the governor of Louisiana is a Democrat and most of New Orleans citizens lived in poverty. The mother of the Bushes, Barbara Bush, topped it off by saying that the people of New Orleans were poor so now when they live in the Astrodome they live better than before and have the benefits of that. She also is worried they might want to stay in Texas and that's something that literally gives her the creeps. No comment necessary.
Mr. B. demonstrated to the whole world how bad of a leader he is and that he's not capable of acting quickly and rationally in critical situations. The question is if it is enough for Americans to understand how bad of a chioce they made by electing him and what bad leadership America has. Mr. B. cannot be reelected again, but congressional and senatorial elections will take place next year, so it is time for voters to make the Republican leadership accountable in this country. America deserves better leadership.

Much of the English has been corrected by Jesse.

Selhání Bushovy administrativy

Mají útok na New York a hurikán Katrina něco společného? Ano. Totální selhání administrativy George W. Bushe. Před čtyřmi lety tu byl teroristický útok na New York a Pentagon. V té době byl Mr. B. prezidentem zhruba půl roku a moc toho neudělal, spíš se snažil být nenápadný, protože si moc dobře uvědomoval jaké všechny události se odehrály kolem jeho "zvolení". Všichni dobře známe záběry Mr. B., když se poprvé dozvěděl o nárazu letadla do WTC. Následné záchranné práce nebyly tak jeho zásluha jako spíš tehdejšího starosty města New York R. Gullianiho. Federální vláda měla už od ledna 2001 informace, že existovala možnost útoku na americké cíle přímo na uzemí USA, ale nebyl jim dáván velký význam. A pak je tu velké selhání bezpečnostních složek, které si hrály každá na vlastním písečku a nebyly ochotné sdílet informace, které by vedly až k těm, kteří nakonec útoky provedly. Ovšem toto selhání není tak úplně jeho vina, protože za půl roku není možné změnit chod těchto úřadů a v té době nebyla ani politická vůle tak učinit. Poté se vše změnilo. Mr. B. začal vystupovat jako vůdce. Byla přijata některá dobrá opatření, jako například reorganizace zpravodajských složek či investice do bezpečnostních opatření na letištích, ale více jich bylo řekněme diskutabilních. Mezi nimi první místo zaujímá tzv. Patriot Act, který poprvé v historii bezprecedentně zasahuje a omezuje demokratická práva občanů. A od té doby je vše děláno pod zástěrkou boje proti terorismu a tak lidé mají či měli strach říct cokoliv proti, aby nebyli označeni za neameričany a antipatrioty. A protože se Mr. B. rozhodl ukázat jaký je vůdce, rozpoutal nesmyslnou válku v Iráku, pro kterou opět nemá žádný plán a před kterou tlačil zpravodajské služby upravovat zjištění o údajných zbraních hromadného ničení tak, aby onu válku mohl ospravedlnit. Je tu teď nádherná slovní hříčka. Zbraně hromadného ničení se anglicky řekne Weapons of Mass Destruction zkratka WMD a média začala používat úplně stejnou zkratku pro Mr. B. s tím rozdílem, že poslední slovo je "deception" což znamená podvod. Jenže každá válka něco stojí a tak se muselo škrtat v rozpočtu. Čímž se dostávám k hurikánu Katrina. Mr. B. zkrátil rozpočet na zlepšení protipovodňových zábran právě v New Orleans, byl zkrácen rozpočet pro Army Corps of Engineers mající nastarost budování a údržbu národních vodních a jiných přírodních zdrojů, Národní garda místo aby byla doma v pohotovosti zasáhnout v případě neobvyklé události, bojovala v Iráku takže byl nedostatek jejich příslušníků v postižených oblastech. Na celé čáře selhala FEMA - federální úřad pro krizové události- jejíž šéf, dosazený Mr.B., byl během studií spolubydlící šéfa volebního štábu Mr.B. a jehož jediná kvalifikace byla jízda na koni! Pravicová média chválí Mr.B. například v tom, že zkrátil svoji dovolenou a začal se věnovat událostem v New Orleans a okolních oblastech. Zkrátil, to je pravda, ale jen o DVA dny! To je skutečně velká obět. Nehledě na to, že hurikán zasáhl uzemí USA v pondělí ráno a on ukončil dovolenou až ve středu a jen si tak přeletěl s Air Force One nad postiženou oblastí, ale osobně ji navštívil až v pátek, tedy 4 dny poté. Proč tak dlouho, když loňský rok byl na Floridě během dvou dnů po jednom z hurikánů? Asi proto, že na Floridě je guvernérem jeho bratr zatímco v Louisianě je to Demokratka a většina obyvatel New Orleans žila v bídě. A stará dáma Bushová tomu všemu nasadila korunu, když vyjádřila několik myšlenek - protože většina obyvatel N.O. byla chudá, tak teď, když žijí v Astrodome, což je sportovní hala, se vlastně mají lépe než předtím a vydělali na tom. Pak se taky obává, že ti lidé by mohli chtít zůstat žít v Texasu což ji doslova děsí. Tohle nepotřebuje komentář.
Mr. B. přesvědčil celý svět, jak špatný vůdce je a že nedokáže rychle a účelně jednat v krizových situacích. Otázkou je, jestli to bude stačit Američanům na to, aby pochopili jak špatnou volbu provedli jeho zvolením, jak špatné vedení teď Amerika má. Mr.B. už nemůže být znovuzvolen, ale příští rok budou volby do Kongresu a Senátu a je na čase, aby voliči zúčtovali s vládou Republikánů v této zemi. Amerika si zaslouží lepší zákonodárce a vládu.

Happy birthday Jesse!!!

I wish you wonderful birthday. Let everything you wish come true in your life, many many days full of joy, good luck and be in good health. I wish you all of this and much more from the bottom of my heart. Welcome among us in our thirties!

Katastrofa

To, co jsem dnes viděl v televizi poté co jsem přišel domů, byl naprostý obraz zkázy. Nejkrásnější město Ameriky, New Orleans, je z 80% pod vodou a podle posledních zpráv voda stále stoupá. Na několika místech hoří, bohužel dochází k rabování, protože lidské bestie žijí všude. Problém New Orleans je, že díky zaplavení města došlo i k zaplavení čistícího systému, takže je to všude. Město Biloxi takřka neexistuje. Vitr ho téměř srovnal se zemí. Ropné plošiny byly posunuty o 1.5 mil, skoro 2 a půl kilometru, směrem k pobřeží od jejich původních míst. Lidé, kteří se nemohli či nechtěli evakuovat, jsou za pomocí vrtulníků a Pobřežní stráže přepravováni do bezpečí. Škody budou obrovské a někde možná nenahraditelné, protože třeba tzv. Francouský distrikt v New Orleans je velmi historicky cenný. Zbytek po hurikánu Katrina míří na nás a tak zítra očekáváme nárazový vítr a na některých místech prudký a trvalý déšť, ale nic ve srovnání s tím, co se dělo dole na Jihu. Záplavy v Čechách, na Moravě a v Praze byly taky neuvěřitelné, ale když vidíte nejen vodu v ulicích, ale taky domy zbourané jako domečky z karet, je to daleko děsivější a smutnější pohled.

English as an official language

A debate has been taking place in the U.S.A. about whether English should be an official language or not. Some people say yes and some, expecially advocacy groups for non English speakers, say no. This is clear to me for many reasons of which I will list a few that address economic issues, questions of assimilation into a new Motherland and problems with illegal immigration as well.
First of all, there would be a huge economic benefit on both sides. Not only do bilingual people get paid more, but also the goverment would get better control over the black market for employment, because these people would have a better chance to get a legal job. When one gets paid more, his family doesn't have to live in poverty. When they don't live in poverty, the goverment doesn't have to spend so much money for welfare benefits. That money can be reinvested into the educational system.
In addition to my first argument, people who don't speak English at all are often, but not always, illegal immigrants. These people can live anonymously their entire life in the U.S. and even local authorities know nothing about them. That's not what the federal goverment needs now when the country is in "the war". The United States has always been open to people from all over the world, but currently illegal immigration is becoming a problem. It is estimated that there are 10 to 20 million illegal immigrats already residing in this country with additional 2 million of them coming in each next year. Make them learn English, because under that circumstance at least they will have to enroll in a language school and come out of anonymity.
Last but not least, it is supposed that someone who chooses the U.S. as his new country accepts its, laws, rules and of cource language. According to a survey, 78% of Russians and 64% of Chinese speak English, but only 50% of Mexicans do. Let them keep their native languages, culture, social and family traditions in their communities, but they aren't supposed to exclude themselves from all of American society. Didn't these immigrants get a chance for a better life here? They might appreciate that by learning its language. They should show their respect for their new Motherland. As the first immigrants from Italy, Russia and Germany learned English, new immigrants should do the same.
In conclusion, I don't see anything wrong or even racist about requesting that English be the official language. The U.S. gives many people chances to try to live an American dream which is not easy to accomplish, but the first and the most important step towards that dream is to speak English.

This is my essay written for my TOEFL class at my school.

Už to bude...

rok. Ne, ne. Kdepak. Už to bude 5 let co se s Jessem známe. Utíká to strašně rychle. Před pěti lety jsme se potkali v jednom z pražských barů ovšem dnes se nemůžeme dohodnout, kdy to přesně bylo. Na tom ale až tak nezáleží. Prošli jsme s Jessem věcmi dobrými i zlými či ještě horšími. Mezi ty dobré věci patří dovolená v Evropě, kdy si třeba Jesse strašně zamiloval chorvatský ostrov Lopud nedaleko Dubrovníku nebo několik dovolených právě tady, kdy já jsem si zamiloval New York. Vůbec jsem tehdy netušil, jak se moc změní můj život. Mám tím hlavně na mysli, že teď žiji v cizí zemi. Nikdy jsem nebyl velký amerikanofil, asi tak jako mnozí z vás jsem měl a mám rád americké filmy a chtěl jsem se sem někdy podívat, ale nikdy jsem ani na chvíli nepomyslel na život v USA. A hle, jsem tady. Poznávám jinou kulturu, jiné prostředí, jiný styl života či myšlení. Není to vůbec na škodu konfrontovat zažité české stereotypy s realitou jiného prostředí. Cítím, že mě to obohatilo. Tak jako Jesseho obohatil pobyt v Evropě a v Česku. Dívám se na spoustu věci jinak, možná s větším odstupem a trochu s nadhledem. Na druhou stranu některé věci jsou pro mě jako člověka z Evropy stále nepochopitelné.
Říká se, že není možné být s člověkem z jiného kulturního či sociální prostředí. Není to tak úplně pravda. Je to těžké, asi těžší než být s člověkem ze stejného státu, a člověk musí stále nalézat kompromisy, ale já jsem si jistý, že my dva je budeme nacházet i nadále.
Ostrov Lopud, naše letní dovolená .

Thajská masáž

V úterý jsem dostal poslední, pátou thajskou masáž od Jesseho maminky v rámci její přípravy k získání certifikátu. Aby jej získala, musí absolvovat 5 sezení s každým z 4 lidí. A tak kromě mě se pokusným králikem stal Michael, Sallie a její přítel. Jesse to odmítl a stále odmítá, protože vůbec nemá tušení o co přichází. Cílem thajských masaží je pomocí tlaku na určitá danná místa po celém těle umožnit proudění vnitřní energie, čímž se nejen nastartují hojící procesy, ale také schopnost organizmu lépe se vyrovnávat se stresem a dalšími faktory ovlivňující náladu, odpočinek a spánek. Mohu to jen doporučit. Nestačí ovšem jen jedna návštěva, ale aspoň tak tři nebo čtyři v jednotýdenním intervalu. Teprve poté pocíte změny. Ať fyzické či psychické. A protože vím, že Jesseho maminka je pravidelnou čtenářkou mého blogu a stále ještě umí trochu česky, tak bych ji rád ještě jednou poděkoval. Děkuji.

Energetický zákon

Tak nám zase Mr.B. něco chytrého vymyslel. Jedná se o nový energetický zákon nedávno schválený Kongresem a podepsaný prezidentem s velkou parádou. Kromě miliard dolarů na podporu hledání úspor energie, snížení závislosti USA na ropných produktech, prodeje hybridních automobilů vypsáním daňových prázdnin zákon obsahuje prodloužení letního času v USA a to od roku 2007. Celé tři týdny na jaře a jeden týden na podzim. Údajně by mělo dojít k ještě větší úspoře elektrické energie. Bude to stačit? Těžko říct, úspora asi nějaká bude, ale to co se ušetří večer bude použito ráno, protože ranní tma bude trvat déle dní. Na druhou stranu zákonodárci nevyslyšeli některé odborníky a ochránce přírody, kteří požadovali, aby zákon nařizoval automobilkám vyrábět auta s daleko nižší spotřebou pohoných hmot což by mělo za následek daleko , daleko větší úspory. SUV jsou jednak největší žrouti benzínu a také největší znečišťovatelé ovzduší mezi osobními automobily. Bohužel, automobilová a ropná lobby opět uspěla. A jak by ne, když celá nynejší administrativa má své vlastní finanční zájmy v této oblasti.
Jen tak pro zajímavost. Průměrná cena benzínu se teď pohybuje někde kolem $2.40 za galon. Já vím, oproti cenám v Evropě je to stále málo, ale ono to opravdu nejde srovnávat jen přepočtem kurzů měn a množstvím galonů a litrů. Pro mě je to už dost, přesto se vesele jezdí dál a spotřeba benzínu roste.

Oheň

Ve středu navečer jsme se s Jessem vraceli z Hobokenu od maminky, kde ji Jesse dával vysvětlení k novému operačnímu systému na jejím počítači a já dostal od ní thajskou léčivou masáž jako součást jejího povinného cvičení pro získání license na poskytování tohoto druhu masáže. Velice příjemné. Když jsme se dostali k blízkosti našeho bloku, už při pohledu z auta nebylo něco v pořádku. Předně nešly semafory, potom bylo příliš lidí před domy a nedaleko naší ulice kroužily ve vzduchu 4 vrtulníky. Jak jsme se později dozvěděli, asi 3 ulice od nás byl velký požár jež měl za následek mimo jiné i přerušení dodávky elektrického proudu, které trvalo až do druhého dne do poledne. Teprve, když je člověk bez elektriky si uvědomí, jak je na ní závislý. Samozřejmě jídlo v lednici, ale taky třeba klimatizace takže v bytě bylo k nedýchání. Co se vlastně stalo. Zhruba kolem 4:45pm byl nahlášen požár domu , který právě podstupoval rekonstrukci a později se úplně zřítil. Oheň se rychle rozšířil na okolní domy a vypuklo pravé inferno. Hořelo celkem 8 domů a 9 aut. S ohněm bojovalo více než 130 hasičů z nichž nejméně třináct bylo odvezeno do nemocnice pro celkové vyčerpání z horka, protože máme opět velice horké dny, kdy teplota dosahuje k 98F. Naštěstí nikdo z obyvatel nebyl zraněn. Příčina požáru se stále vyšetřuje, ale několi obyvatel v sousedství uvedlo, že vydělo jak elektrický transformátor na stožáru vybouchl a od něho chytil sousední dřevěný dům. Podle mluvčí energetické společnosti, není stále jasné, jestli ten transformátor byl skutečně příčinou požáru. Prohlásila: " Je pravděpodobné, že problém s transformátorem, který mohli lidé zaznamenat, by mohl být způsoben požárem. Bez eletrického proudu tak zůstalo asi 3 200 lidí, my mezi nimi, ale daleko smutnější je, že 12 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. V jednom okamžiku přišli o všechno a někteří z nich neměli ani pojištění proti požáru, protože na něj prostě nemají.

Konečně

Všem lidem na vědomost se dává, že dnes před ranním rozbřeskem naše domácí konečně odjela na 2 měsícě do Georgia. Přípravy trvající téměř 3 týdny proběhly jak se na "pravou dámu" sluší a patří. Neustále se pralo, vysávalo, zametalo a dokonce i nábytek se stěhoval a to s veškerou grácií pravidělně před svítáním. Každý přece musí vědět, že "dáma" odjíždí. Oběhnout sousedy, tedy aspoň ty nejbližší, a je to! Nezáleží na tom, že se jede až druhý den, musí se balit a uklízet od časného rána, protože co kdyby tu náhodou zůstalo jedno smítko na koberci. A tak se včera ve 4:42 zapnul vysavač. Oni ti kluci dole to přežijou. Samozřejmě, přežijí. Jak jinak, vždyť oni se už nemohou dočkat, až je "dáma" pryč. Sladké 2 měsíce.

Sauna

Počasí se nám opět včera pořádně rozpálilo. Nevím, jestli teploty byly rekordní a domnívám se, že ne, ale přesto to stálo za to. Asi si řeknete, "to je toho, ten s tím nadělá, my tu taky máme teď pořádný vedro". Já vím, že i v Česku jsou tento týden po horka, ale troufám si říct, že pár rozdílů tu je. V pátek se v České republice očekává teplota až 38˚C, kterou vám v dobrém přeju. My jsme tu měli podobně. Včerejší teplota dosáhla 100F, což je asi oněch 38˚C, ale teď k těm rozdílům. Teploty nad 30˚C jsou tu více či méně už tři týdny a zdejší klima je kupodivu vlhčí než v Česku, což znamená, že teplotní index šplhá ještě víš. Včera to bylo 110,5F - asi 44˚C. A největší rozdíl já vidím v tom, že noční teploty v Čechách obvykle jdou rapidně dolů. Podle předpovědi někam k 16˚C. Naakumulované horko ze dne má tak možnost klesnout během noci. Tady jsou však i noční teploty dlouhodobě kolem 20˚C a moje zdejší nejteplejší noc byla z úterý na středu, kdy teplota klesla jenom na 27˚C. To už pak ani naše klimatizace nezvládá a je v bytě horko, ovšem bez ní by bylo ještě hůř. Taky jsem zjistil, že čím jsem starší, tím hůř snáším velká vedra anebo pobyt na přímém slunci. Tady je však klimatizace všude a tak to není zase tak velký problém. Jak jsem už psal několikrát, nestěžuju si. Jde jen o zvyk a mám raději místní teplé léto, než chladné deštivé v Čechách.

Islámisté

Tak jsem si přečetl rozhovor na lidovky.cz s jedním "sympatickým, tichým" muslimem, který se narodil v Čechách. Snad důvod onoho rozhovoru byl ukázat, že ne všichni muslimové jsou atentátníci jako ti v Londýně, ale mě po přečtení onoho článku a vlastně i během čtení běhal mráz po zádech. Na mě měl úplně opačný dopad a začal jsem přehodnocovat svůj postoj vůči muslimům.
Předně, nesouhlasím se žádnou formou násilí. Stále odsuzuji palestinské teroristy, i když za tu dobu, co jsem tady, se můj nároz na izraelsko-palestinský konflikt trochu změnil. Nemám řešení, ale násilí z obou stran je neomluvitelné. Dříve jsem byl absolutně na straně Izraele a schvaloval veškeré jeho kroky. Dnes třeba chápu touhu Palestinců na jejich vlastní stát, zoufaloství a bídu některých z nich, protože třeba taková stavba zdi oddělující izraelské od palestinského, jim situaci jen ztěžuje. Ovšem vyhození autobusu plného studentů do vzduchu nic neřeší a ukazuje pouze na neschopnost či neochotu řešit situaci jinak. Pokud ovšem ten tichý , sympatický muslim prohlásí, že "izraelské civilní obyvatelstvo neexistuje", tak to ukazuje jen na to, že izraelci pro něj nejsou lidé, nemají žádnou hodnotu, jen pro to, že jsou jiní než je on.
Všimněte si také jeho komentáře ohledně útoků na Londýn, Madrid a New York. Útoky na první dvě města odsoudil, i když ne moc přesvědčivě, ale útok na New York nedokáže odsoudit! V čem se američané liší jako lidé od těch v Londýně či Madridu. Mají dvě ruce, nohy, oči, ústa. Mají i stejné problémy jako ti tam. Jezdí do práce, snaží se vydělávat peníze na živobytí, smějí se, pláčou.... Všechno je stejné. Jedna stejná lidská bytost. Rozdíl je jen v tom, jakou řečí mluví, kde se narodili a jakou jejich vláda hraje roli ve světě. Bohužel, současná politika USA je taková jaká je . Je to státní terorismus. Válka v Iráku je pro mě naprosto neomluvitelná. Válka v Iráku není válkou proti terorismu, ale válkou za ovladnutí ropných zdrojů. Tam umírá spousta nevinných civilních obyvatel, kteří se o Ameriku nestarali vůbec a sdělovací prostředky, zejména ty americké, o tom mlčí. Ale když umře voják, který dělá svoji žoldáckou práci, tak je to pomalu národní smutek. Jsou to pro ně "Fallen heroes". Co je to za hrdinství vtrhnout do cizí země, jejíchž obyvatelstvo nijak USA neohrožovalo? Tzv. "Downing street memo" jasně ukazuje, po kolikáté už, že Mr.B je ten největší lhář. Lhal ohledně důvodů podnikout jeho válku. Dávno předem to bylo připravené a jeho administrativa tlačila na zpravodajské služby s cílem upravit jejich hlašení, aby to vypadalo, že Irák je opravdu hrozba. Sadam byl diktátor, který neváhal zmasakrovat vlastní obyvatelstvo chemickými zbraněmi. Pokrytectví americké vlády je, že jim to nevadilo, pokud Sadam byl jejich kámoš. Kdo Sadama vyzbrojil a vycvičil? Modla Republikánů, Reagan! Kdo čile obchodoval s Irákem? Dnešní vice prezident Cheney. Kdo podával Sadamovi v 80.letech ruku. Dnešní válečný jestřáb Rumsfeld. Terorismus zůstane terorismem, ať už se schovává za jakékoli pohnutky. Z obou stran. Západu i Islámu.
Nestudoval jsem nikdy žádné náboženství. Žádnou bibli, žádný korán. Náboženství není dobré. Ten člověk také v rozhovoru říká, že správný muslim by neměl žít jinde než v islámské zemi a ti, kteří žijí na Západě nejsou vlastně muslimové. Pokud ovšem chci žít v cizí zemi, musím částěčně přijmout její pravidla nebo odejít jinam, kde ty pravidla jsou pro mě přijatelnější. Stát se svojí historií se nebude měnit kvůli člověku s jiným vyznáním či jinýma hodnotama. Jeho slova, že by uvítal, kdyby se Česká republika stala islámskou zemí a že cílem islámistů je ovládnutí země islámem, jsou děsivá. Pokud je toto opravdu cílem muslimů, není mi z toho veselo a tohle změnilo můj názor na ně. Nejsou tak nevinní, jak jsem si myslel. Stejně tak bych nesouhlasil, kdyby se ČR stala křesťanskou, židovskou či budhistickou zemí. Náboženství patří do kostelů, synagog, mešit či chrámů, ale ne do politiky. Jsem pro svobodu vyznání, ale náboženství, tak jak jej chápu já, je o stavu duše a ne o ideoligii. Pokud se stává ideologií vynucovanou všemi prostředky, stává se terorismem.

The Simpsons

Nesleduji vůbec nikterak pravidelně Simpsonovi, ale včerejší epizoda vysílaná na FOX 5 mě dostala. Jde o rok starou epizodu a já smekám klobouk před tvůrci, protože i po tak dlouhé době, kdy se tento seriál vysílá, celkem 16 sezón zatím, mají stále dobré nápady. Nevím, kolikátá sezóna se vysílá v Česku, ale přesto doufám, že neprozradím moc. Bart nechtěně vystrčil holý zadek na americkou vlajku a byl okamžitě s veškerou hysterií, která naprosto vypovídá o situaci v dnešní americké společnosti, označen za nepatriota, který nenávidí Ameriku. Byla obviněna i celá rodina a poté, kdy Marge v televizní talk show prohlásí, že celý Springfield nenávidí Ameriku, kterou by reprezentoval ječící moderátor talk show, věci na sebe nenechají dlouho čekat. Aby obyvatelé Springfieldu, aby dokázali, že Ameriku milují a jsou řádnými patrioty, přejmenují město, vše je v amerických barvách, dokonce i semafory místo červené, žluté a zelené mají modrou, bílou a červenou, jídlo je přejmenované, jména dětí mají změněna jména. Nakonec, když Líza před shromážděním občanů Springfieldu prohlásí, že chce se chce k této situaci vyjádřit a stále platí Ústava USA, která zaručuje svobodu projevu, je celá rodina zatčena přepadovým komandem a odvezena do vězení, které je pojmenováno po Reaganovy a má označení převýchovné. Ve vězení potkají všechny známé liberální postavy a celebrity, zatčené ze stejného důvodu, ale jsou mezi nimi i skuteční nepřátelé Ameriky. Nakonec utíkají z vězení, dostanou se lodí do Francie, kde mohou svobodně nenávidět Ameriku, nicméně po nějaké době se jim stýská a vracejí se jako noví emigranti zpět do USA. Autoři naprosto přesně vystihly náladu ve společnosti, kdy patriotismus se zvrhl do nacionalismu, kdy lidé s jinými názory než jsou názory konzervativních Republikánů, jsou označováni za liberály, nepatrioty a je proti nim mnohdy vedena nechutná kampaň. Viz. aféra Rovegate. Je smutné, kam až se tolik dříve uznávaná americká demokracie dostala, musím napsat, že společnost zdegenerovala. Snad se probudí. Snad... Pak čtu na českých internetových serverech názory českých "mudrců", kteří nebyli dál než u babičky ve Zlámané Lhotě něco o liberální propagandě a spiknutí proti Mr. B. Opak je pravdou, vážení! Jen jedna poznámka na okraj k oné aféře, o které určitě napíšu víc. Poté, co Wilson, manžel agenty jejíž identitu Rove prozradil, kritizoval Mr. B administrativu z manipulace z fakty ohledně Iráku, Rove prohlásil, že je třeba tvrdě Wilsona potrestat za jeho kritiku, protože je Demokrat. Ano, protože je Demokrat. A pak o čí spiknutí tu jde!?

Prázdniny, řidiči, počasí....

To, co mělo být na blogu už včera, tu bude snad dnes, tedy pokud se mi vše podaří. Snad si vzpomenu na většinu toho, co jsem psal.
Dnes mi začaly prázdniny. Teda dva týdny volna. Jako obvykle, i tentokrát jsme měli poslední pátek školy piknik a to na stejném místě, kde bylo rozloučení se Susie. Přidaly se k nám i další třídy, jejichž žáky zase tak moc neznám a jedna třída utekla zpátky do školy, poté co zjistili, že park leží hned vedle hřbitova. Jako by mrtví kousali nebo nějak obtěžovali, což se nedá říct o některých živých. Čti později. I když nebyla taková zábava jako posledně, nebylo to úplně hrozné. Loučili jsme se také s naším spolužákem z Německa. Byl tu jen na pár měsíců zdokonalit si angličtinu po ukončení univerzity. Už je zpátky v Evropě, protože odlétal v sobotu večer.

Klikni na foto pro zvětšení.

Co budu o volnu dělat, to teda nevím. Rádi bychom se vypravili k Niagárským vodopádům. Jessemu ale změnili v práci rozvrh a tak teď má volno úterý a středa. Pokud mám já prázdniny, tak to vůbec nevadí, ale jinak se moc neuvidíme. Já doma sobota, neděle, on úterý, středa. Takže ten výlet musíme stihnout teď. Prázdniny jsou taky dobrá doba se trochu víc vyspat. Nemusím vstávat v šest do školy, i když Jesse vstává ve stejnou dobu do práce. Více spánku by opravdu bylo super, kdyby... Kdyby nad námi nebydlela ta paní co tam bydlí. Naše domácí. V jádru hodná ženská, ale strašně hlučná a buď hloupá nebo sobecká, protože naprosto nebere na nás ohled. Upřímně, nemám ji rád. Vůbec. Ani jejího syna. Pro ni je naprosto normální časně ráno luxovat, prát nebo dělat jiné hlučné činnosti. Bohužel, já se svým problémem lehkého spánku, jsem každou chvíli vzhůru. Jednou dokonce vysávala v 3:15. V sobotu mě probudila v 5:52, v neděli v 5:00 a dnes, hrůza, dokonce ve 4. A nebylo to vůbec příjemné probuzení, protože jsem se tak strašně lekl, že mi srdce tlouklo jak o závod. Bude mě mít jednou na svědomí. Ona snad stěhovala nábytek, nebo co? Pak v 5:30 vytáhla vysavač a začla. A místní vysavače mají rotující kartáče, takže ten hluk je daleko větší než u českých výrobků. Cítím se, jako bych skládal celou noc vagón uhlí. Naposledy, když jsem měl delší volno a to bylo někdy na konci května, tak ze 14 dní mě neprobudila snad jen 4x. Dobrý, ne? Jedna naděje tu ale je. Oznámila nám, že pojede na dva měsíce do Georgia, kde má sestru a daší dům. Už aby to bylo. Nemůžu se dočkat. Až vypadne, tak to teda oslavím.
Jesse mě konečně přidal ke svému účtu na pojištění auta, tak řídím trošku víc. Říká se o Italech, že jsou nejhorší řidiči Evropy, ale kam se hrabou za místními. Není to jen můj poznatek, ale i podle nějakého průzkumu, řidiči z Jersey City byli vyhodnoceni jako nejhorší z celých Spojených států. Dávání znamení o změně směru jízdy. NEEXISTUJE. Musíte hádat, co který idiot zamýšlí udělat. Pojede rovně, nebo vám najednou před očima zahne. A to ani nemluvím o přejíždění z pruhu do pruhu. To je jako hádej, hádej hádači. Na většině silnic v Jersey City je omezená rychlost na 25mph. Dodržování této rychlosti. NEEXISTUJE. My jedeme 30mph a ostaní na nás troubí, co si dovolujeme takhle zdržovat. A asi nejhorší věc, která mě naprosto točí, se týká cyklistů. Jízda v protisměru. SAMOZŘEJMOST. Jízda na červenou. SAMOZŘEJMOST. Hrůza. Samostatnou kapitolou jsou tu také chodci. Přecházení přes přechod na červenou. Taky SAMOZŘEJMOST. Ne že bych já takhle nikdy nepřecházel, jenže oni jdou jak na promenádě, sotva noha nohu mine a když na ně zatroubíte, což já teda dělám, protože nemám na to nervy, tak se ještě tváří strašně dotčeně. Na druhou stranu, řízení auta s automatickou převodovkou je pro mě potěšení. Nemusím se o moc věcí starat. Je to dost jednoduché a tak asi proto tu mohou řídit od 16 let a je tu daleko víc žen řidiček než v Česku. Ovšem s tím nízkým věkem nesouhlasím, protože to jsou pubertální blázni (hlavně kluci),kteří se svou jízdou jen předvádějí. Nejsou prostě zralí.
Současná vládnoucí klika se tady všemi možnými způsoby snaží přesvědčit obyvatele, že člověk nemá tak špatný vliv na životní prostředí a že globální oteplování a změny klimatu jsou jen výmysly liberálů, kteří chtějí znepříjemnit podnikání chudinkám podnikatelům, kteří jsou mimochodem ve většině případů (mám na mysli velké konglomeráty) kamarádi Mr. B. a jeho soukmenovců. Jistěže počasí má svoji periodicitu, kdy se střídají doby chladnější s teplejšími, jenže počasí je poslední léta více nestabilní a ve svých následcích katastrofální. Jen si připomeňme záplavy na Moravě a v Čechách, smrtelná horka ve Francii, letošní záplavy v Rumunsku atd. Tohle počasí se nevyhýbá ani USA. Loni tu byl největší počet velkých hurikánů. Letos od počátku hurikánové sezóny, která začíná v červnu, byly už 3 nebo 4 pojmenované tropické bouře, což znamená, že nebyly nezanedbatelné. Hurikán Denis, který přinesl velké záplavy do vnitrozemí a pak je tu hurikán Emily, první v historii vůbec o takové síle a v měsíci červenci. Tak silné hurikány jsou typické pro vrchol sezóny, což je v srpnu. Byly také zaznamenány rekordní teploty, kdy například na severu u kanadských hranic bylo tepleji než v Kalifornii. Městečko Rapid City v Jižní Dakotě mělo naměřenou teplotu 109F, asi 44˚C, přitom průměrná denní teplota dosahuje 80F. A ty horka trvala více než dva týdny. Náhody? Nemyslím si. To jen Země nám začíná vracet i s úroky to, co jsme ji, my lidé, za ta léta provedli. Obávám se, že to bude jen horší.
Abych nekončil tak pesimisticky, tady další fotka z jednoho horkého letního večera focená od našeho domu.

Milí čtenáři

Měl jsem pro vás nachystaný krásný dlouhý článek s fotkama a odkazama, jenže kvůli našemu zasr.... počítači je to všechno v pr...., protože zmrznul. Takže teď teda psát nic nového nebudu. Pachtil jsem se s tím téměř dvě hodiny. Může mi to políbit pr....
Jen jedna fotka z horkého večera u nás.