Už to bude...

rok. Ne, ne. Kdepak. Už to bude 5 let co se s Jessem známe. Utíká to strašně rychle. Před pěti lety jsme se potkali v jednom z pražských barů ovšem dnes se nemůžeme dohodnout, kdy to přesně bylo. Na tom ale až tak nezáleží. Prošli jsme s Jessem věcmi dobrými i zlými či ještě horšími. Mezi ty dobré věci patří dovolená v Evropě, kdy si třeba Jesse strašně zamiloval chorvatský ostrov Lopud nedaleko Dubrovníku nebo několik dovolených právě tady, kdy já jsem si zamiloval New York. Vůbec jsem tehdy netušil, jak se moc změní můj život. Mám tím hlavně na mysli, že teď žiji v cizí zemi. Nikdy jsem nebyl velký amerikanofil, asi tak jako mnozí z vás jsem měl a mám rád americké filmy a chtěl jsem se sem někdy podívat, ale nikdy jsem ani na chvíli nepomyslel na život v USA. A hle, jsem tady. Poznávám jinou kulturu, jiné prostředí, jiný styl života či myšlení. Není to vůbec na škodu konfrontovat zažité české stereotypy s realitou jiného prostředí. Cítím, že mě to obohatilo. Tak jako Jesseho obohatil pobyt v Evropě a v Česku. Dívám se na spoustu věci jinak, možná s větším odstupem a trochu s nadhledem. Na druhou stranu některé věci jsou pro mě jako člověka z Evropy stále nepochopitelné.
Říká se, že není možné být s člověkem z jiného kulturního či sociální prostředí. Není to tak úplně pravda. Je to těžké, asi těžší než být s člověkem ze stejného státu, a člověk musí stále nalézat kompromisy, ale já jsem si jistý, že my dva je budeme nacházet i nadále.
Ostrov Lopud, naše letní dovolená .