Večeře

Letos jsme (zatím) neslavili Díkůvzdání doma, ale byli jsme pozváni k Sallie. Protože Jesse musel pracovat ve čtvrtek, posunuli jsme oslavu až na tuto sobotu. Sešlo se nás tam nakonec 12 a k mému velkému překvapení se tam objevili i Jesseho maminka a Michael, kteří byli během svátků na cestách po příbuzných nejdříve v Tennessee a potom v Ohiu a vůbec jsme nevěděli, kdy se vrátí. Mezi Sallieinými přáteli jsou také Češi a tak jsem se znovu setkal s Katkou, která je původně z Prahy. Večeře byla super a jídla bylo dost na správnou hostinu. Samozřejmě byl krocan, nádivka, bramborová kaše, brusinky, kukuřičný krém, sladké brambory a další a další a v neposlední řadě také zákusky jako dýňový či jablečný koláč. Jeden z nich dělal i Jesse, což každému náležitě připomínal. Já jsem připravil čokoládové řezy, do kterých jsem použil, dle receptu, český rum, který jsem si tu schovával na vánoce od února, kdy jsem byl v Česku. Škoda, že ho tu nemůžu sehnat. Je prostě super a tak český jako asi pivo. Měli jsme velice hezké a příjemné odpoledne s večerem. Bohužel, byli jsme tam autem, takže Jesse nemohl moc pít, i když ochutnal svařené víno připravené přítelem Sallie. Vynikající. Zavzpomínali jsme si Staroměstské náměstí, kde se během zimních svátků svařák prodává. Je dobré, že máme možnost i tady si připomenout naše zvyklosti, uchovat si je a dokonce je předávat dál mimo českou komunitu. V tom je Amerika jedinečná.