Dnes mi začaly prázdniny. Teda dva týdny volna. Jako obvykle, i tentokrát jsme měli poslední pátek školy piknik a to na stejném místě, kde bylo rozloučení se Susie. Přidaly se k nám i další třídy, jejichž žáky zase tak moc neznám a jedna třída utekla zpátky do školy, poté co zjistili, že park leží hned vedle hřbitova. Jako by mrtví kousali nebo nějak obtěžovali, což se nedá říct o některých živých. Čti později. I když nebyla taková zábava jako posledně, nebylo to úplně hrozné. Loučili jsme se také s naším spolužákem z Německa. Byl tu jen na pár měsíců zdokonalit si angličtinu po ukončení univerzity. Už je zpátky v Evropě, protože odlétal v sobotu večer.
Klikni na foto pro zvětšení.Co budu o volnu dělat, to teda nevím. Rádi bychom se vypravili k Niagárským vodopádům. Jessemu ale změnili v práci rozvrh a tak teď má volno úterý a středa. Pokud mám já prázdniny, tak to vůbec nevadí, ale jinak se moc neuvidíme. Já doma sobota, neděle, on úterý, středa. Takže ten výlet musíme stihnout teď. Prázdniny jsou taky dobrá doba se trochu víc vyspat. Nemusím vstávat v šest do školy, i když Jesse vstává ve stejnou dobu do práce. Více spánku by opravdu bylo super, kdyby... Kdyby nad námi nebydlela ta paní co tam bydlí. Naše domácí. V jádru hodná ženská, ale strašně hlučná a buď hloupá nebo sobecká, protože naprosto nebere na nás ohled. Upřímně, nemám ji rád. Vůbec. Ani jejího syna. Pro ni je naprosto normální časně ráno luxovat, prát nebo dělat jiné hlučné činnosti. Bohužel, já se svým problémem lehkého spánku, jsem každou chvíli vzhůru. Jednou dokonce vysávala v 3:15. V sobotu mě probudila v 5:52, v neděli v 5:00 a dnes, hrůza, dokonce ve 4. A nebylo to vůbec příjemné probuzení, protože jsem se tak strašně lekl, že mi srdce tlouklo jak o závod. Bude mě mít jednou na svědomí. Ona snad stěhovala nábytek, nebo co? Pak v 5:30 vytáhla vysavač a začla. A místní vysavače mají rotující kartáče, takže ten hluk je daleko větší než u českých výrobků. Cítím se, jako bych skládal celou noc vagón uhlí. Naposledy, když jsem měl delší volno a to bylo někdy na konci května, tak ze 14 dní mě neprobudila snad jen 4x. Dobrý, ne? Jedna naděje tu ale je. Oznámila nám, že pojede na dva měsíce do Georgia, kde má sestru a daší dům. Už aby to bylo. Nemůžu se dočkat. Až vypadne, tak to teda oslavím.
Jesse mě konečně přidal ke svému účtu na pojištění auta, tak řídím trošku víc. Říká se o Italech, že jsou nejhorší řidiči Evropy, ale kam se hrabou za místními. Není to jen můj poznatek, ale i podle nějakého průzkumu, řidiči z Jersey City byli vyhodnoceni jako nejhorší z celých Spojených států. Dávání znamení o změně směru jízdy. NEEXISTUJE. Musíte hádat, co který idiot zamýšlí udělat. Pojede rovně, nebo vám najednou před očima zahne. A to ani nemluvím o přejíždění z pruhu do pruhu. To je jako hádej, hádej hádači. Na většině silnic v Jersey City je omezená rychlost na 25mph. Dodržování této rychlosti. NEEXISTUJE. My jedeme 30mph a ostaní na nás troubí, co si dovolujeme takhle zdržovat. A asi nejhorší věc, která mě naprosto točí, se týká cyklistů. Jízda v protisměru. SAMOZŘEJMOST. Jízda na červenou. SAMOZŘEJMOST. Hrůza. Samostatnou kapitolou jsou tu také chodci. Přecházení přes přechod na červenou. Taky SAMOZŘEJMOST. Ne že bych já takhle nikdy nepřecházel, jenže oni jdou jak na promenádě, sotva noha nohu mine a když na ně zatroubíte, což já teda dělám, protože nemám na to nervy, tak se ještě tváří strašně dotčeně. Na druhou stranu, řízení auta s automatickou převodovkou je pro mě potěšení. Nemusím se o moc věcí starat. Je to dost jednoduché a tak asi proto tu mohou řídit od 16 let a je tu daleko víc žen řidiček než v Česku. Ovšem s tím nízkým věkem nesouhlasím, protože to jsou pubertální blázni (hlavně kluci),kteří se svou jízdou jen předvádějí. Nejsou prostě zralí.
Současná vládnoucí klika se tady všemi možnými způsoby snaží přesvědčit obyvatele, že člověk nemá tak špatný vliv na životní prostředí a že globální oteplování a změny klimatu jsou jen výmysly liberálů, kteří chtějí znepříjemnit podnikání chudinkám podnikatelům, kteří jsou mimochodem ve většině případů (mám na mysli velké konglomeráty) kamarádi Mr. B. a jeho soukmenovců. Jistěže počasí má svoji periodicitu, kdy se střídají doby chladnější s teplejšími, jenže počasí je poslední léta více nestabilní a ve svých následcích katastrofální. Jen si připomeňme záplavy na Moravě a v Čechách, smrtelná horka ve Francii, letošní záplavy v Rumunsku atd. Tohle počasí se nevyhýbá ani USA. Loni tu byl největší počet velkých hurikánů. Letos od počátku hurikánové sezóny, která začíná v červnu, byly už 3 nebo 4 pojmenované tropické bouře, což znamená, že nebyly nezanedbatelné. Hurikán Denis, který přinesl velké záplavy do vnitrozemí a pak je tu hurikán Emily, první v historii vůbec o takové síle a v měsíci červenci. Tak silné hurikány jsou typické pro vrchol sezóny, což je v srpnu. Byly také zaznamenány rekordní teploty, kdy například na severu u kanadských hranic bylo tepleji než v Kalifornii. Městečko Rapid City v Jižní Dakotě mělo naměřenou teplotu 109F, asi 44˚C, přitom průměrná denní teplota dosahuje 80F. A ty horka trvala více než dva týdny. Náhody? Nemyslím si. To jen Země nám začíná vracet i s úroky to, co jsme ji, my lidé, za ta léta provedli. Obávám se, že to bude jen horší.
Abych nekončil tak pesimisticky, tady další fotka z jednoho horkého letního večera focená od našeho domu.
