Jak z člověka během chvíle udělat rasistu...

Jednoduše. Zde je návod. Vemte pár milionů ilegálních Hispánců a nechte je žít volně v USA. Přidejte jejich vlastnosti jako je lenost, neochota přijmout zvyky hostitelské země, pocit beztrestnosti a vyjímečnosti. Nechte v platnosti zákony v podobě, jak byly schváleny během afro-amerického hnutí proti rasové segregaci, což byl skvělý počin, ale, pánové a dámy senátoři a kongresmani, po 40 letech je přeci jen jiná situace ve společnosti, a dočkáte se toho, že jako bílý Američan nejenže hledáte těžko práci, ale když ji máte a snažíte se naučit svůj rodný jazyk přistěhovalce, budou si oni na vás stěžovat a nechtít s vámi spolupracovat, protože nejste Hispánec a nemluvíte španělsky. Aby se Američan pomalu bál mluvit v některých částech jeho rodné země rodným jazykem- anglicky. Přesně to se stalo Jessemu. Učí (ano, stále učí) v hispánské jazykové škole angličtinu. Dnes se dočkal toho, že jedna skupina (naštěstí jen jedna a menší) se odmítla účastnit jeho hodiny, protože s nimi nemluví španělsky a není Hispánec a také, že v jejich třídě je jedna ruská studentka . Takhle se jim podařilo vyhnat ze třídy i jiné " nehispánské" studenty. Je to hnusné, rasistické a hloupé. Já bych na hodině angličtiny totiž očekával, že budu hovořit anglicky. Znám Jesseho čtyři roky a vím, jaký je jeho postoj k menšinám. Nikdy jsem ho neslyšel říct třeba jen vtip proti jiné rase, vždy hájil jejich práva a mě usměrňoval, když jsem prohlašoval o Hispáncích, že je to banda lenochů, která se nechce učit jiný jazyk než ten jejich. Nechci generalizovat, jsou mezi nimi i báječní lidé hovořící krásnou angličtinou a velmi milí k ostatním a taky je asi pravda, že záleží na tom, s které zěmě oni Hispánci jsou. Jak se asi Jesse musel cítit?! Není divu, že to v něm pomalu vyvolává nechuť s těmito lidmi komunikovat, že nechce už nikdy v životě Hispánce učit. Já jsem si o nich udělal svůj úsudek po mém příjezdu sem a jen se mi to potvrdilo a Jesse začíná souhlasit. První, co mám udělat,když se rozhodnu žít v cizí zemi (legálně či nelegálně) je naučit se jazyk jejích obyvatel, abych lépe pochopil jejich kulturu. Udržme si své tradice, jazyk, zvyky v zemi, kde jsme se rozhodli hledat štěstí, ale nenuťme lidi v této zemi přizpůsobovat se nám a nutit je opustit jejich jazyk, tradice a zvyky. Nedělejte z Ameriky další latinsko-americkou zemi. Zdá se vám můj názor rasistický a nepřátelský vůči Hispáncům? Inu, JAK Z ĆLOVĚKA BĚHEM CHVÍLE UDĚLAT RASISTU....

Tohle bylo léto, jak má být...

Tak Jesse zase jednou změnil operační systém našeho laptopu a nic není tak jako dřív. Ani v mém blogu. Jestli se vám zdá typ písma či jeho velikost jiné, je to tak a nebude to lepší. Pokud je vše při starém, jsem rád a můžu s klidem psát.
Často v emailech či dopisech od mé rodiny a kamarádů je zmíňka o počasí. To bude lidi asi vždycky zajímat. Politika a počasí. A protože s blížícími se volbami US prezidenta si politiky užijeme víc než dost, jen tak na okraj - je to větší špína než v Čechách, takže nezoufejte, vybral jsem si dnes počasí. Dovolil jsem si použít a parafrázovat část písničky Karla Gotta. I když mi pár NewYorčanů řeklo, že to bylo po dlouhé době studené léto, pro mě, středoevropana, který je zvyklý na dlouhé jaro, studený podzim začínající takřka začátkem září a mezi tím pár dní tepla, která nazýváme léto, bylo to zdejší super. Prakticky od konce května až do dnešních dní jsem nosil jen trička a kraťasy. Ještě včera jsme měli 27˚C a během nejstudenější noci tohoto období bylo "jen" 15˚. Pravda, třikrát jsme si zažili pořádný déšť, to když přes nás přecházely zbytky hurikánů Frances, Ivan a Jeanne. Zrovna dnes je tu Jeanne a hrozí místní záplavy, ale to není nic v porovnání s tím, co zažívají lidé na Florodě. Přesto ani tam lidé neztratili smysl pro humor, i když je možná trochu černý. Viděl jsem totiž bilboard, na kterém bylo napsáno místo "Welcome to the Sunshine State" -"Welcome to the Hurricane State". Jsou tu ale velmi teplé noce, což má své výhody i nevýhody. Průměrnou teplotu od června do poloviny srpna bych odhadoval kolem 26˚C přes den a 18˚C v noci. Je to ale jen můj odhad! Mimochodem, zatímco v Čechách začala topná sezóna, my stále používáme klimatizaci. Nicméně i tady začíná podzim, vstávám do tmy a večer už taky rozsvěcíme dřív, léto pomalu končí. A proč se vlastně domorodcům zdál způsob tohoto léta poněkud nešťastným? No, teplota pouze asi jen dvakrát byla vyšší než 90˚F, což je 33˚C.

Škola

Markéta odletěla ve středu do Kalifornie a mně začala tento týden opět škola po týdnu volna. Chris je pryč a tak kdo budou moji učitelé? Hodně jsem se obával, aby to nebyl znova Leon. On sice učí dobře a naučí dost, ale jeho hodiny jsou tak nudné, že jsme občas usínali. Taky se neshodneme v politice, ale to by nebyl takový problém, protože respektuji názory jiných. Co mě ale doslova vyděsilo, byla jeho odpověď na otázku, proč bude volit Bushe. A odpověď :" Bush mně dal 500 dolarů jako úlevu na daních a to Clinton ne. A taky si nemyslím, že Bush udělal něco špatného v Americe a ani ve světě."!!! To, myslím, mluví samo za sebe. Kdo mě zná, dokáže si představit moji reakci. Naštěstí není můj učitel. Je to Carla na gramatiku a Cameron na konverzaci. S Carlou si báječně rozumíme a Cameron je nový, tak zatím nevím, co od něj očekávat. Je tam ale další nová učitelka. Susie, původně ze státu Washington, ale jak je ten svět malý, tak ona učila dva a půl roku angličtinu v Praze! Máme si rozhodně o čem povídat a mě to potěšilo, že jsem se setkal s jiným Američanem než Jesse nebo jeho rodina, kdo žil v České republice. Mluví trochu česky a požádala mě, jestli bychom se občas nemohli sejít a mluvit česky. Domluvili jsme si večeři na minulý čtvrtek. Ona vařila a já přinesl pivo. Samozřejmě české. Rebela. Byla nadšená. Vyprávěla mi, jak ji chybí čeština a chodí ji poslouchat do Bohemian Hall v Astoria, jak miluje české pivo a nemá ráda české rohlíky. Byla to příjemná konverzace, pomáhal jsem ji, protože pravda je, že dělala dost chyb a rozhodně jako Jesse nemluví. Ale to se zlepší. Omlouvala se, jak jí to nejde, jenže já vím, co je to se učit cizí jazyk, protože já angličtinu taky někdy pořádně kazím a čeština pro ně musí být strašně těžká.
Marketa flew on Wednesday to California and my school started this week again after one week off. Chris is gone and I wondered who would be my teachers? I was worried a lot that it might be Leon again. He teaches well and he teaches us much, but his classes are so boring that we sometimes have fallen asleep. We also don't agree about politics. This wouldn't be such a problem, because I respect others opinions, but what really gave me the creeps was his answer to the question why he will vote for Bush. His answer was, “He (Bush) gave me $500 in the tax cut but Clinton didn't. And I don't think that Bush has done anything bad in America and the world.”!!! It expresses itself. Those of you who know me can imagine my reaction. Fortunately, he's not my teacher. It's Carla for grammar and Cameron for conversation. We get along well with Carla, and Cameron is brand new and I don't know yet what to expect of him. There is another new teacher there, Susie. She is originally from Washington State, but the world is so small that she used to teach English two and a half years in Prague! We have something to talk about, and I was pleased that I met an American other than Jesse and his family who used to live in the Czech Republic. She speaks a little bit of Czech, and she asked me to have a meeting some time and speak Czech. We agreed to last Thursday. She cooked and I brought beer. Of course it was Czech beer. Rebel. She was impressed. She told me how she is missing the Czech language and is going to Bohemian Hall in Astoria to listen to it and how she likes Czech beer and dislikes Czech rolls. The conversation was pleasant and I helped her out because the truth is she was making several mistakes and definitely doesn't speak Czech as Jesse does. She will make progress. She was apologizing about how she can't speak properly, but I know what learning a foreign language is about, because I sometimes make mistakes, too, and Czech must be very tough for other people. <>
Written with kind help of Jesse.

Hurikán Ivan

Dneska ráno k nám dorazil zbytek hurikánu Ivan a stejně jako předchozí hurikán Frances přinesl s sebou vydatný déšť. Ráno jsme vyrazili s Markétou, která je u nás na návštěvě, do NYC a hned zkraje nastaly komplikace. Byly zatopeny některé stanice a tunely subway. Vzpoměl jsem si na Prahu a záplavy v roce 2002. Naštěstí to nebylo vůbec tak zlé jako onoho léta v Čechách. Subway po několika hodinách přerušení, začalo opět svůj normální provoz. V té době už nepršelo a my mohli jít pěšky městem. Chůzí toho člověk vždycky nejvíce vidí. Poznali jsme část SOHO, šli jsme přes Washington Square Park, zažili atmosféru Chinatown, který se neustále pere o místo s Little Italy kde se konal každoroční festival San Gennaro, letos již 77.ročník. Little Italy mi velmi připomíná Evropu se svojí atmosférou předzahrádek, kde může člověk v klidu posedět, pojíst, užít si okolí a vychutnat si svůj drink. Musím přiznat, že díky Markétě jsem i já navštívil a viděl místa mě doposud utajená a mnou neviděná. New York je skutečně nádherné město. Samozřejmě jinak nádherné než Praha, Paříž či Benátky. Každé je jiné a má své vlastní kouzlo. Byla by nuda, kdyby si všechna města byla podobná jako vejce vejci. Nemyslíte?

Návštěva

V úterý nás přiletěla navštívit moje kamarádka, bývalá kolegyně z práce, Markéta. Vyřídila mi pozdravy od některých mých kolegů, kterým děkuji a i já zdravím. Včera jsme byli celý den na Manhattanu a tak nemám moc času na psaní. Oli, byli jsme na Empire State Building, mávali ti do kamery, ale ty jsi nás asi neviděla, protože jsi o tom nevěděla. Tak zase někdy příště.

Den "Blbec"

Začalo to hned ráno s naší domácí. Ona je kapitola sama o sobě a rozhodně se chystám něco o ní napsat. Opět mě ráno probudila a to v 5:55, dnes, když jsem nemusel do školy. Zametala, ale to takovým způsobem, že se nám chvěly dveře. Bohužel nic neobvyklého. Chystal jsem se jít prát, ale potřeboval jsem hotovost. Ve Walgreens je možné dostat cash back - hotovost nazpátek. Jenže už jsem dlouho nevybíral a zapoměl, jak se to vlastně dělá. Samozřejmě jsem se spletl a hotovost nedostal. Jen jsem zaplatil nákup a říkal si, že asi tuto službu zrušili. Šel jsem zkusit štestí do bankomatu, ale bohužel. Já ten jejich systém výběrů z bankomatů ne a ne zvládnout a to jsem dělal na kartovém centru České spořitelny. Vládíku, nemáš ze mě asi radost! Uvědomil jsem si, že mám vlastně svoji hotovost doma a nebude problém ji použít a později se zeptat Jesseho, jak vlastně vybrat cash back. Dovlek jsem se do prádelny i s mohutnýma rancema špinavého prádla, přičemž se mi vozík, na kterém jsem rance vezl, po cestě převrhl. Mimochodem, na zpáteční cestě znova. V prádelně nastal doslova horor. Nejenže to bylo drahý jak s...., ale ještě jsem v sušičce zničil naše polštáře a deku. Hotovo. Abychom měli na čem spát, šel jsem koupit nové, ovšem tam se vyskytl další problém. Pokud platíš kreditkou, mají tady někteří obchodníci minimální limit útraty. Ano, hádáte dobře, byl jsem pod ním. Řekl jsem prodavačce, ať tedy použije moji kartu jako debetní, čímž jsem jí totálně rozhodil a holka nejdřív vůbec nevěděla co dělat. Šla se někam radit, s mojí kreditkou v ruce z čehož jsem byl zase rozhozený já. Nikoho nesehnala a jak byla mimo, nakonec stejně provedla transakci jako kreditní, i když mi do ruky vrazila přístroj na zadání PIN. Já koukal na dispej a čekal, kdy mě to vyzve k akci. Akčnější však byla ona, vzala mi strojek z ruky s tím, že je to v pořádku. Asi vůbec nevěděla co činí, protože PIN jsem nezadal a transakce byla schválena. Doufám, že pak neměla kvůli tomu problém. K završení mého báječného dne, jsem šel znovu do Walgreens pro cash back vybaven radou od Jesseho, co mačkat za typ transakce. Mačkal jsem krásně s pocitem, že se mi dnes konečně něco podařilo a nejsem úplný trouba, ale ouha. Transakce nebyla schálena. Respektive, prodavač řekl, že to nejde ať to zkusím znovu. A znovu nic. To už se mi podařilo vytvořit za sebou frontu asi 8 lidí. V okamžiku, kdy prodavač volal vedoucího ke zrušení mého nákupu na pokladně, což já vůbec nepožadoval, mě něco osvítilo a já si vzpoměl, co dělat. Myslím, že všichni si oddychli. Pelášil jsem domů se zastávkou v čínském bistru, kde mi pro změnu nerozuměli, že chci jen sojovou omačku a ne kachní. Nevím, jestli mám tak blbou výslovnost, že nejde rozeznat "soya" a "duck". Já nakonec hrdě odcházel se svýma nudlema a sojovou omáčkou, když tu mě ještě zastavila místní postavička žebráka žadonícího o čtvrťák. Chtěl jsem říct, že nemám, ale pak mi něco řeklo, třeba bude mít radost. Dostal čtvrťák a já udělal dobrý skutek.

Česká premiéra filmu "Fahrenheit 9/11"

Tak Česká republika má za sebou premiéru filmu Michaela Moora "Fahrenheit 9/11". Musím se nejdřív omluvit Vojtěchovi, protože jsem mu už psal o tomto filmu asi před měsícem a on nevěděl o co jde. Vojto, promiň.
Dnes jsem četl recenzi Mirky Spačilové na idnes.cz. Ne že bych čekal, že pí. Spáčilová napíše kladnou kritiku, protože jsem četl jen jednu její pozitivní recenzi během mého života, ale přesto některé její postřehy mě nedaly nereagovat. Nebudu hodnotit film jako takový, to nechám na posouzení každého jednotlivce. M. Moore se sám vyjádřil, že jeho snaha byla ukázat Bushe v jiném světle než oficiální propaganda a změnit politické klima v USA. Sama pí. Spáčilová to uvádí ve své jiné recenzi. Takže podle mě není otázka zda to je či není propaganda, ale proč to Moore natočil tímhle způsobem. Co ho vůbec vedlo k natočení tohoto snímku!? Pouhá nenávist k Bushovi a Moorovy liberální postoje? Jsem v USA už asi 8 měsíců a sleduji místní sdělovací prostředky, zejména ty obrazové. Všechny hlavní zpravodajské stanice jsou jedna velká propaganda Bushe a jeho partaje. A to nemluvím o Fox News, která je hlásnou troubou vlády jako byla Československá televize během 80.let hlásnou troubou husákova režimu. Bohužel i CNN neříká vše, co by měla. Sdělovací prostředky vždy byly hlídací pes demokracie. Ne teď a ne tady. A proč. Důvod je jediný. Strach a obava, aby vyjádření jiného názoru než oficiálního, poukázání na to co vláda dělá špatně nebylo označeno za protiamerické a nepatriotické. Tak jakápak propaganda. Dva příklady z poslední doby. Cheney řekl, že pokud američané udělají chybu a zvolí protikandidáta, Amerika bude mít další teroristický útok. Vědí snad o něčem, o čem my ne? Strach!!! Včera při rozhovoru o nějakém filmovém festivalu, jeho organizátorka uvedla, že názory Moora nejsou proamerické a není zván. Co k tomu dodat. Husákův režim označoval lidi s jiným názorem za protisocialistické živly, Bushova propaganda za protiamerické. Jaká podobnost!!! Vzpomínám si na další příklad. To jsme ještě žili v Čechách, v Praze. Asi měsíc, nevím to už přesně, po útocích na WTC měla CNN vysílat dokument s názvem "Co se skutečně stalo 11/9". NIKDY se nevysílal. Proč? Že by kvůli finančnímu napojení Saudů na vlastníka CNN? Já považuji Moorův hlas za jeden z mála, který ukazuje, že ne vše Bush dělá dobře!! Od toho novináři a publicisté jsou, Mirko!
A Mirko, použít slovo bezbranný pro Bushe? To je trochu silný kafe. Bezbranný muž nezaútočí proti jiné zemi a nebude vraždit skutečně bezbranné lidi. Bezbranný nevydá dokument, The Patriot Act, který omezuje lidská práva a občanské svobody způsobem, jakým to v historii USA nebylo. To je krok zpět v tolik vždy vyzdvihované americké demokracii. Bezbranný nevytváří permanentní atmosféru strachu ve společnosti, aby se mu lépe ovládala. Bezbranný nepřipravý 45 milionů američanů o možnost dovolit si zdravotní pojištění. Mohl bych pokračovat. Spíš než poslouchat rady M. Spáčilové, běžte na film a vytvořte si svůj vlastní názor.

Výročí

Jsou to pro mě dvě výročí. Jedno znají všichni, to druhé je osobní, protože jsou to tři roky, kdy jsem poprvé se svým přítelem navštívil USA. Tedy přesněji, přiletěli jsme 9.9. večer, strávili noc u Jesseho maminky a druhý den vyrazili do New Yorku. Již si nepamatuji co jsme přesně celý den dělali. Rozhodovali jsme se, zda navštívit Twin Towers nebo Empire State Building. Protože jsme byli v Midtown šli jsme na ESB. Koupili jsme si hromadnou vstupenku na několik turistických míst v NYC,
včetně World Trade Center. Ten den jsem viděl WTC , tak jak je znal svět, naposledy z vyhlídkové terasy ESB. Ještě jsem Jessemu říkal: "Nemá cenu je fotit, je to proti slunci a stejně zítra tam jdeme." Druhý den jsem je už viděl hořící z nábřeží v Hobokenu. Přesto všechno jsem si New York zamiloval. Chtěl jsem se tam vždycky vrátit, což se mi podařilo nasledující rok v červnu a od ledna 2004 studuji angličtinu v Brooklynu v Bell Language School. Nebydlíme sice v NYC, ale máme ho přes řeku, takže jeho atmosféru mohu každý den vnímat.
Včera byl poslední den ve škole, kdy učil Chris. Od příští session už bude v jiné škole v Bronxu. Chrise jsem měl moc rád a vím, že na něj nezapomenu. Byl mezi prvními lidmi, s kterými jsem se setkal ve škole, máme podobné názory na svět, jsme podobného věku a jsem mu vděčný za to, co mě naučil. Bohužel teď zůstává ve škole už jen Carla, která je fajn. Ostatní učitelé za moc nestojí. Naučí, to ano,ale jsou to suchaři.
Chris, I don't know if you're ever going to read this, but I want you to know that it was my pleasure to meet you. I learned more from you than English. I don't want to be pathetic but I really miss you already. It will be boring without you at the school. I hope we'll be in touch and we'll go for beer sometimes.