Ochrana životního prostředí po americku

Před nedávnem prošel Senátem zákon umožňující těžbu ropy, přesněji řečeno zatím "jen" přípravné vrty v chráněnném přírodním území Aljašky. Média to označila za vítězství Mr. B. administrativy proti ochráncům přírody. Řekl bych hořké vítězství. Co na to říkáš, Vojtěchu?
OPRAVA! Ve svém prvním článku o případu Schiavo jsem napsal, že manžel T.S. je znovu ženatý. Není to pravda. Má novou ženu a s ní dvě děti, ale rozvedený není. Již jsem to v původním textu opravil. Všem se omlouvám.

Případ Schiavo - část druhá

Dnes jen pár poznámek. Během těchto hektických dnů bylo provedeno několik průzkumů veřejného mínění k tomuto případu. Ať už to byl průzkum stanice ABC, průzkum zadaný BBC anebo hlasování na internetových stránkách excite.com, jejichž čtenáři jsou většinou konzervativní, všechny dopadly pro mě překvapivě. Přestože je dnešní americká společnost považována za velmi konzervativní (nejen mnou!) a má velice konzervativního prezidenta a většinu zákonodárců, průzkumy ukázaly, že převážná část Američanů je pro odpojení T. Schiavo od přístrojů a nesouhlasí s intervencí Kongresu do tohoto případu. Podle průzkumu BBC to bylo 2:1.
Má druhá poznámka se týká samozřejmě Mr. B. Na jednom příkladu vám chci ukázat jeho pokrytectví. Úsudek je na vás. Jak jistě víte, Mr. B. spěchal z Texasu do Washingtonu D.C. podepsat zákon na ochranu života. Jeho komentář k tomu byl ve smyslu - v rámci humanity se můžeme dopustit chyb. Ale kde byla jeho humanita a ochrana života, když ještě jako guvernér státu Texas podepsal zcela opačný zákon, který umožnil nemocnici odpojit od životně podpůrného systému dítě, jehož rodina si nemohla dovolit držet ho dále při životě. Kde byli v tu chvíli všichni ti křesťanští křiklouni, kteří dnes s páskou přes ústa demonstrují za právo T. Schiavo žít. To dítě mělo stejné právo na život jako tato žena, jen rozdíl byl v penězích. Takže dva stejné případy poměřovány jinak jen kvůli prachům a politickým ambicím. A pak kdo je antihumanista.

Vítej jaro!

Nechce se tomu ani věřit, ale jaro je skutečně už tady. Aspoň to kalendářní, protože zejména u nás to na nějaké jarní počasí vůbec nevypadá. Je zataženo, občas sprchne a zima. Asi jako většina z vás, ani já se nemůžu dočkat až se stromy zazelenají listím a objeví se první květy. Hned je to pak veselejší. Naštestí ráno nemusím vstávat do tmy a večer do šesti není třeba svítit. Přeji si krásné, slunečné a voňavé jaro pro každého z nás.

Případ Schiavo

Ten případ není vůbec nový, jak by se na první pohled mohlo zdát. Já už ho sleduji nejméně čtvrt roku a pokud je mi známo, tak "boj" zda odpojit či neodpojit trvá asi 7 let. Pouštět se do úvah co by pro ni bylo lepší je hrozně těžké a hlavně nikdy to nebude jednoduché rozhodnutí. Pro rodiče je to jejich dcera a tak logicky touží, aby bylo aspoň její tělo při životě, protože co kdyby. Nadějě umírá vždy poslední. Manžel, který dávno žije s jinou ženou a má s ní dvě děti , chce, aby se ukončilo její trápení. Podle zákonů této země on je její opatrovník a skutečně má právo rozhodnout. Je to ale komplikovanější než se zdá. Je tu totiž vysoká zdravotní pojistka, která po její smrti připadne jemu. Takže jeho protivníci ho obviňují, že to dělá pro peníze. Na druhou stranu on tvrdí, že většina peněz již byla použita na její léčbu. Tohle já nerozhodnu. Každý máme své svědomí. Co mě ale skutečně trápí, že zákon platí jen pro někoho. Takže se ptám "Mají se politici angažovat v tomto případě?" Moje odpověď zní "NE!" Je to nebezpečný precedent, který může vést k tomu, že kdykoliv něco nebude tak jak si páni a dámy politici představují, vydá se zákon a je to! Pokud tedy podle zákona je on jejím opatrovníkem a má tedy on právo o ní rozhodnout, pak by spor měl být veden tak jako doposud soudně ohledně opatrovnictví. Tyto informace se občas objevily v mediích, ale nevyvolaly větší pozornost. Situace se trochu změnila právě asi tak před čtvrt rokem, kdy guvernér státu Florida, bratr Bushe, vydal nařízení, které zvrátilo soudní verdikt o tom, že žena má být odpojena od přístrojů. Později Nejvyšší soud státu Florida vydal rozhodnutí označující Bushův krok za protiústavní. Pak byl zase na nějaký čas klid až do čtvrtka. Protože floridský soud nařídil odpojení od přístrojů na páteční 1 hodinu místního času, narychlo zasedala Sněmovna reprezentantů státu Florida a vydala zákon, který by umožnil držet ji na přístrojích. Floridský Senát ovšem tento zákon smetl a tak se do boje pustili konzervativci ve federálním Kongresu. Jediné, čeho dosáhli je obrovská hysterie a zpolitizování případu. Americká média, ale bohužel např. i BBC, nemluví o ničem jiném a zprávy o tomto případu jsou "breaking news". Prezident slíbil přiletět do Washingtonu, aby mohl případný zákon podepsat. Zákon o životě jedné ženy. Mr. B. sliboval před prvním zvolením, že chce být sjednotitel Američanů. Nepovedlo se. Amerika byla rozdělená po celé 4 roky prvního funkčního období. Po znovuzvolení prohlašoval, že JE sjednotitel. Nepovedlo se. Amerika stále zůstává rozdělena na dva nesmiřitelné tábory těch, kteří ho bezmezně podporují a těch, kteří ho nenávidí. Poslední krok Republikánů je důkaz, že ne Demokraté, ale oni rozdělují tuto zemi, protože díky jejich politické aktivitě v tomto případu, mají oba tábory nový argument.
Zpolitizováním toho případu se z něho stal, bohužel, hořký boj, který nepomůže nikomu a v závěru ztratí Američané další kousek svobody. Nejméně pomůže paní Schiavo, o jejíž život se skutečně jedná.

Happy St. Patrick's Day

Dnes se New York zazelenal. Ne, že by nám tu propuklo jaro se vším všudy, zdaleka ne, ale dnes byla skutečně převládající barvou barva zelená. Kvůli svátku svatého Patrika. A tak nejen Irové či lidé s irskými předky oblékli aspoň něco zeleného. Počínaje ponožkami a konče třeba kloboukem. Je tady taky taková tradice, že toho, kdo nemá nic zeleného na sobě, mohou lidé štípnout. Většinou se tak děje ale ve školách. Letos jsem se na pochod podívat nešel. Byl jsem loni, počasí bylo příšerné, hrozná zima a občas poletoval sníh a po asi dvou a půl hodinách v davu jsem nastydl. Dnešní počasí je sice nepochybně lepší než loňské, nicméně pochod bude stejný. No, vlastně ne tak doccela. Šéf NYC hasičů vydal přísné nařízení, že hasiči v průvodu musí mít pouze stejnokroj a nic, vůbec nic jiného. Jenže, je tu asi 30-ti letá tradice, kdy hasiči nosili na hlavách zelené, ručně pletené barety. Takže nakonec došlo k bojkotu ze strany hasičů, kdy předběžně asi 1000-vka z nich se odmítla průvodu zůčastnit a demostrativně mu bude přihlížet právě s oněma baretama na hlavě. Ovšem pro většinu lidí je tento svátek důvod k pití a tak počítám, že spotřeba piva dnešní večer a noc bude jedna z největších během celého roku.
Maličká odbočka do Čech. Jak jsem si dnes přečetl na internetových novinách, Zákopčáník odchází z ČT a končí s počasím. Prý se nedohodl s vedením. Co je mezi nima, je mezi nima. Já jen chtěl podotknout, že mě Zákopčáník rozhodně chybět nebude. Hodně štěstí a SLUNCE V DUŠI.

Jedna vlaštovka...

ještě jaro nedělá. A tak zatímco se celá Evropa a potažmo Česká republika potýká s novým přídělem sněhu a s mrazy, za které by se prosinec či leden nemusel stydět, my jsme se dočkali aspoň jednoho jarního, příjemného dne. Po týdnech mrazů a sněžení, dnešní teplota kolem 19˚C potěšila, myslím, téměř každého. Bohužel, je to jen první a podle předpovědi počasí nejméně na týden jediný jarní den. Už zítra mají teploty klesnout někam k 5 nad nulou a později zase pod nulu s možným sněžením. Tak si na jaro musíme počkat. Pamatuji si, že i loni na den Sv. Patrika, což je 17. březen, sněžilo a já, protože to byl můj první rok tady a nemohl jsem si nechat ujít průvod, jsem nastydl. Teď už mám nachlazení nebo možná i chřipku za sebou. Už jen pokašlávám. Jesse však na tom není nejlépe. Poté, co si v pátek myslel, že už je vše v pořádku a ustrojil se jen do košile s krátkým rukávem, v sobotu se mu to nehezky vrátilo s horečkou k 39˚C a ještě ani v neděli nebyl úplně v pořádku. Teplota ustoupila, ale zacpal se mu nos a tak nemůže pořádně dýchat. Jo, jo, jak se říká "Frajeřina nezebe a malé boty netlačej." Snad se konečně poučí, protože na mé rady rozhodně nedá.
Chtěl bych všem, kdo si vzpomněli na mé jmeniny, poděkovat za přání ať už poslaná klasickou poštou či jako e-card. Abych řekl pravdu, díky okolnostem, jež jsem popsal dřívěji, jsme to nijak neslavili. Tady stejně kalendář se jmény není, tak lidé ani nevědí, že nějaký svátky existují. Však já si to vynahradím o narozeninách.

Party, nemoc,...

Minulou sobotu pořádala Susie spolu s námi český večer. Bylo to fajn, snad kromě toho, že jediný Čech v místnosti jsem byl já, ostatní byli Američané žijící v Česku. Snažili jsme se tak trochu držet tradici večírků v Čechách. Což znamenalo, že byly chlebíčky, které jsem dělal já spolu s bramborovým salátem. Obojí mělo obrovský úspěch. Člověk by nevěřil, že obyčejný chlebíček může pro někoho znamenat tolik vzpomínek na zemi, ve které žil. Susie vařila česnačku, pro Američany další typicky české jídlo. Pivo a Becherovka byly samozřejmost. Hrála se česká muzika, prohlíželi fotky z Čech a pozor, dokonce se zpívala naše hymna. Susie se vyznala z toho, že pro ni naše hymna znamená víc než ta jejich. Vždy, když jí slyší, má husí kůži. Je pravda, že ta naše oproti té americké má nádherná slova, kdežto jejich je o válčení, zbraních. Jak jinak. Bohužel, už někdy ve čtvrtek před párty, jsem začal chytat nějaké nachlazení, nebo dokonce chřipku. Dostal jsem kašel, ale stále to bylo v mezích. Jenže. V neděli ráno to na mě vlítlo se vší parádou. Horečka, bolest na prsou, trochu rýma. Takže jsem mazal do postele a léčil se jak se dalo. Jesse koupil nějaké užívání proti kašli a staral se celou dobu. Zůstal jsem v pondělí a v úterý doma. Znáte to. Když s někým sdílíte společnou domácnost, dříve či později ten druhý to od vás chytne. A taky jo. Jesseho to položilo v úterý večer. Je na tom o poznání líp s kašlem, ale zase na tom byl hůř s horečkou. Držela se ho, potvora jedna, dýl než mě. Vzal si dva dny volna a pro změnu jsem se staral já. Oba se už zlepšujeme, i když třeba já mám stále kašel. Takže jak to vypadá, nemusíme být ani v Česku, kde řádí chřipková epidemie, abychom si to taky užili.