Je to možná už rok, co jsem měl naposledy houskové knedlíky. Vlastně o vánocích minulého roku to bylo naposled. To jsme je měli ke svíčkové, jestli si dobře pamatuji. Já nejsem velký fanda houskových knedlíků a asi nikdy nebudu, ale přeci jen, když něco nemáte skoro rok, dostanete na to chuť. A co taky pořád vařit jako přílohy. Brambory a z brambor dělané věci, těstoviny, rýže. Takže, když jsem se dozvěděl, že v tom slovensko-českém obchůdku v Queens lze koupit knedlíky v prášku, neváhal jsem ani minutu. Koupil jsem hned dvoje. A co je nejtradičnější české jídlo? Knedlo, zelo, vepřo. Dali jsme si to k večeři. Řeknu vám, snad nikdy jsem se na knedlíky netěšil tak, jako dnes. Samozřejmě to nebyly takový ty nadýchaný maminkovský domácí, ale aspoň něco. Dal jsem si pořádný nášup. Já vím, spousta kalorií a tuků, ale vůbec to nevadí, protože zítra jdeme s Jesseho, maminkou, Michaelem a Michaelovou mámou, která dnes přiletěla do NYC, na večeři do Vatanu, což je indická vegetariánská restaurace s velice zdravým a chutným jídlem.
Those were the days
About Me
- czechkamil
- recently residing in Prague, Czechia
- I lived in the U.S.A. for 4 years. In the end of 2007 I came home to see my parents and other relatives. Unfortunately, I needed to renew my student visa to come back to the U.S. and when I applied for the visa at the U.S. Embassy in Prague, my application was denied. Now, I'm stuck in the Czech Republic. America, I miss you!