Patriotismus podle US Army

Dokoukal jsem se na včerejší Události ČT a i když jsem původně chtěl psát o něčem jiném, nedá mi to, abych nereagoval na poslední reportáž o Dnu Veteránů ve Spojených státech. Zde mimo jiné zaznělo, že pro mnohé americké odvedence je služba v armádě otázkou vlastenectví. Podle toho co vím já, je to nesmyl a propaganda. Tak za prvé. Proč nemá armáda dostatek nováčků, když je to taková otázka vlastenectví? Že by vlastenctví bylo jenom něco o čem se hezky mluví a je pro ty ostatní, ale když přijde na věc, tak vlastní život má větší cenu než tlachy o patriotismu. Za druhé, většina odvedenců pochází z těch nejchudších sociálních vrstev, protože to je pro ně jediná možnost jak se dostat na univerzitu a jak získat pěníze na živobytí. Armáda totiž zaplatí školu, zdravotní a sociální výdaje a voják také obdrží svůj měsíční plat. Takže je to o možnosti vyhrabat se z mizernýho života a ne o vlastenectví. V televizi je možno vidět reklamy na US Army. Hádejte, kdo jsou cílové skupiny. Afro-američané a Hispánci. Téma : možnost studovat na některé americké univerzitě. Už se ale nemluví o tom, že ti kluci budou taky muset nasadit krk v případě válečného konfliktu. A jak nám neustále Republikánská propagandistická mašinérie vtlouká do hlav, jsme přece ve válce. Váleční plánovači jsou tak zoufalí, že posílají náboráře do středních škol. Trochu mi to připomíná vtip s člověkem, který láká děti na pytlík bonbónů. Některé školy jsou proti, některé s tím souhlasí. Většinou záleží na pohledu ředitelů škol na válku. Nakonec jim někdo v jejich síti uvízne. Kde je tedy vlastenectví dětí politiků? Jak to, že v Iráku není, snad kromě jednoho, nikdo z dětí politické smetánky sedící v Kapitolu? Ať Republikánské či Demokratické. Ať Mr. B pošle ty svá dvojčata do Iráku, i kdyby měli působit v zdravotnické jednotce nebo v kuchyni. Ten, který má nejvíc pusu plnou patriotismu, by měl jít příkladem. Pak by jsme mu možná věřili, že ta válka je skutečně o ochraně USA a ne o ochraně jeho vlastní kapsy.