Nová škola

Minulé pondělí ráno jsem trochu nervozní šel do nové školy. A musím říct, že je to diametrálně odlišné od Bell School. Atmosféra ve škole a samozřejmě atmosféra na Manhattanu. New York je přeci město, které nikdy nespí a jak by taky spalo v deset ráno, když jdu do školy. Ulice jsou plné lidí a aut a reklamy na mě mrkají ze všech stran a na cestě po sedmé avenue vidím i světelné reklamy na Times Square. Budova školy je na 37. ulici. Ten první den byl trochu zmatek, ale tak to bývá pokaždé, když něco začíná. Měl jsem ještě rychlý pohovor s někým ze školy a pak jsem byl zařazen do třídy, která probírá gramatiku. Já mám gramatiku rád, což o to, ale tohle jsou opravdu začátky, které jsme ani na Bell School neměl. Má to jít postupně do hloubky. Jen jsem zvědavý jak hluboko. A taky jsem měl na vybranou zda druhou část výuky chci dělat výslovnost nebo psaní. Rozhodl jsem se pro psaní. Spelling mi stále dělá problémy. Moc jsem toho totiž zatím nenapsal. Ovšem úroveň studentů je velice různá. Od jedné italské dívenky, která sotva mluví a každé třetí slovo hledá ve slovníku až po studenty, kteří jsou na tom stejně jako já. Ani nevím, kolik je nás ve třídě, ale je nás dost. Převládají Italové, pak Korejci a Japonci a pak už jen jednotliví zástupci dalších národností. Škola jako taková, ale má daleko větší národnostní rozptyl než Bell School, kde bylo 80% Rusů či obyvatel bývalých sovětských republik. A ještě další věc je jiná. Nová škola nabízí kávu a aspoň ten první týden sušenky zdarma. Nakonec to není tak zlý. Já, který nemá rád změny a když už k nim dojde zvyká si na ně pomalu, to nevidím tak zle. Někteří lidé jsou skutečně milí a zase jsem si ověřil, že je to i hodně kulturní záležitost. Japonci jsou slušní, Korejci přátelští a Italové upovídaní oproti studeným, arogantním Rusům. Pro mě to tam ovšem není na dlouho. Pokud se dostanu na tu univerzitu, v září bych začal tam a s největší pravděpodobností měl během léta zase nějaké to volno.