Kamilovy trampoty

Chtěl jsem si po nějaké době zase udělat radost. Dlouhé měsíce jsem přemýšlel nad tím, že si zlepším sledování a hlavně poslech filmů tím, že koupím domácí kino. Nejsem žádný impulsivmí kupec a tak jsem víc než dva měsíce dělal průzkum především na internetu, který přístroj by byl pro mě ideální. Nejen výkonem, protože náš byt není nikterak obrovský a taky nemusím nutit sousedy poslouchat moje filmy, ale hlavně kompatibilita s PAL systémem a 120-220 voltové použití. A když bych měl skutečně štěstí, tak i něco bez regionů. Cena hrála taky svoji roli. Takže, po dlouhém rozhodování mám-nemám jsem se rozhodl pro nákup. Jesseho jsem požádal, aby v úterý nechal auto doma, protože jinak s ním jezdí do práce. Nechce se mu totiž vstávat. V úterý ráno, plný entuziasmu, ale i trochu nervozity, jsem vyrazil do obchodu. Všechno bylo v pořádku a po zaplacení a naložení do auta, jsem pln nadšení s nohou na plynu a na tachometru 45 Mph jel domů, abych to domácí kino co nejdříve zkusil. Krabice to byla hezká, pěkně zabalená a ne moc těžká. Všechno jsem vybalil. Hlavně tu spoustu drátů a zapojil je. Přemýšlel jsem, které DVD si zaslouží být to první. Rozhodl jsem jsem pro film Akta X, který má v bonusem nabídku na testování domácích kin. Vložil jsem disk do přístroje a čekal a čekal a čekal. A nic. Ticho. Obraz byl ale překrásný. Možná dělám něco blbě, myslel jsem si. Třeba je zvuk stáhnutý moc dolů a proto není nic slyšet. Zvýším teda zvuk a ejhle, něco slyším. Najednou velice nahlas, ale problém je, že jen ze středového reproduktoru a taky báječné zvukové efekty ze zadních repro, ale subwoofer a přední repra nic. Stávka. Jen takové spokojené bzučení. Takže Scully řve na Muldera ze střeďáku, vzadu je slyšet pípání bomby, ale ve chvíly, kdy to na obrazovce všechno vybuchuje a lítá, já neslyším vůbec nic. Paráda. Ideální domácí kino pro sousedy. Kde není nic slyšet, ani sousedé nemohou být rušeni. Dobře. Zkusím teda rádio. Wow, ono to má i rádio. Naladím nějakou stanici a světe div se, přední repro a subwoofer, jako by si odpočinuly už dost, hrají. Moje radost nezná mezí. Tak snad teď už to půjde všechno. Třeba to potřebovalo jen nějaké tajné, mně neznámé nastavení přes rádio. Zapnu znovu Scully a Muldera a jsem zpátky kde jsem byl. Nevadí, říkám si. Zkusím jiná DVD. Vrazím tam Popelku a obraz se objeví. Hraje to PAL. Aspoň něco. Jenže ...Jenže tentokrát zvuk vůbec. Ach jo. Nemám už moc času ten den, protože musím letět pro Isae a tak všechno zabalím zpátky do krabice a tu dám v ložnici do skříně. Nechci to ani vidět. A Jessemu ani muk.
Středa. Jesse má volno. Seznamuji ho s tím co se mi stalo. Znovu to zkouším a vše se opakuje. Tak ani noční přestávka nepomohla. Jesse slibuje, že se na to podívá. Když se večer vrátím zpátky domů, k mému překvapení Popelku už i slyším. Dobrý. Ale surround zvuk zase nic. Nemám sílu to řešit a nechávám to na čtvrtek.
Jesse má druhý den volna a máme mít oběd s jeho maminkou. Ještě předtím se já snažím přijít na to, jestli skutečně nedělám něco špatně. Nějaké připojení či nastavení. Všechno teda znovu kontroluji. Zkouším i jiná DVD. Tak třeba Zagorku. Letní kluci na druhém disku. A Hanča zpívá sic jí síly stačí. Zvuk je skvělý. Takhle jsem ji teda doposud neslyšel. Báječné. A teď mi to konečně dojde. Ono to hraje, ale jenom klasický stereo zvuk, nikoliv 5.1 surround. Co mi stále zbývá. Snad zavolat na technickou podporu firmy, která to domácí kino vyrobila. Chvíli čekám na lince a poslouchám neuvěřitelné a stále dokola se opakující bláboly o tom, jak je můj telofonát pro ně důležitý a jak si váží mého času. Nakonec se mi ozve nějaký mladý ženský hlas a první co po mě chce je telefonní číslo. Jenže, kdo si dneska pamatuje všechna telefonní čísla, když máme mobily a ty maj adresáře. Tak ječím česky na Jesseho, že potřebuji naše telefonní číslo, což ji chudinku asi trochu vyděsilo. Během našeho zhruba 15 minutového rozhovoru 10 minut spolkly její otázky ohledně mých osobních údajů a pět minut mi věnovala s pomocí. Po mém stručném vysvětlení co mám za problém mi položila jednu jedinou otázku. Zkontroloval jste zapojení? Máte červený drát v červeném vstupu a černý v černý? Tady trochu odbočím. To mi připomíná IT ve Spořce s jejich otázkou: a restartoval jste počítač? Tak zpátky. Samozřejmě, odpovídám, to jsem zkontroloval snad stokrát. A její rada, její technická podpora? Doporučuji vám vrátit výrobek prodejci, protože jak se zdá, váš výrobek je asi závadný. Aha. Rada nad zlato. Na tohle bych bez ní nepřišel. Požádal jsem Jesseho, abychom se zastavili na cestě do Hobokenu v obchodě, kde jsem to koupil. Zkusím to vyměnit. Zastavujeme se tam a manažer prodejny tvrdí, že to není možné, aby to nefungovalo, což Jesseho šíleně rozčílí a tak je na chvilku krásně dusno. Ja trvám na tom, aby mi to teda předvedl, pan chytrý. Místo toho mi nabízí nový stejný výrobek, ale tentokrát si to chci nechat vyzkoušet přímo v prodejně, abych se nemusel třeba zase trmácet zpátky s dalším zmetkem. Ale dva vadný výrobky v jedné prodejně? To by bylo trochu moc, ne? Všechno zapojí, ale ve chvíli, kdy to má zkusit je někam odvolán a přijde tedy kluk na nižší pozici. Vloží disk do přehrávače a k mému překvapení subwoofer krásně hraje. Ale moment. Subwoofer sice hraje, ale pak už jenom dva reproduktory. Přední a zadní levý. No to je teda něco. Evidentně si s tím neví rady a tak prchá a že nám pošle někoho jiného, kdo to znovu překontroluje. Přijde kluk, který je v tom krámě holka pro všechno, snaží se snaží a stále nic. Na to já, že nemám čas čekat, jestli někdy a zda vůbec to bude fungovat a že chci zpátky peníze. To, čemu jsem nechtěl věřit, se stalo skutečností. Ani tento výrobek nefungoval. Peníze jsem dostal bez problémů. Teda ne hotovost, protože jsem to platil kartou, ale vrátili mi peníze na kartu.
Tak jsem dnes zase na začátku. Poslouchám filmy přes dva malinkaté repráčky, které nejsou tak špatné, ale chybí tomu šťáva. To je prostě moje štěstí.