Přiměřeně, přiměřeně

Tak jsem si včera připadal jako v pohádce Sůl nad zlato, kde Werich s Burianem vaří či pečou. Ne že bych zavrhnul sůl, jen se mi nejdřív zdálo, že mám málo těsto na ořechy a že jich tím pádem nebude dost. Takže jsem přiměřeně přidal a dělal je z dvojité dávky a jak to nakonec dopadlo vidíte sami. Myslím, že i perníčků je dost. Dělám to na poslední chvíli, ale jednak času není nazbyt a pak jsem si stále říkal - je čas, je čas a nakonec zjistil, že teda není. A to musím to cukroví ještě mazat, plnit a pak dělat bombičky a kuličky. A aby toho nebylo dost, něco na mě leze. V noci mě začalo bolet v krku a tak jsem od čtyř ráno špatně spal. Doufám jen, že to brzo přejde. Co se týká dárků, nemám ani jeden. Něco jsem objednal na internetu a přijde to během týdne a pak samozřejmě půjdu do obchodů. Další důvod, proč letos je to vše na poslední chvíli je ten, že je tu nezvyklé horko. V pondělí máme mít dokonce kolem 18 stupňů, tak to jsou spíš vánoce jako v Kalifornii. Sníh máme jen v televizi na Weather Channel a zimní bundu jsem měl na sobě všeho všudy 2x. Pak není divu, že jeden něco chytne.
Kromě obrázků z mého pečení, taky pár fotek na připomenutí, že vánoce přicházejí.
Yesterday, I felt like living a story of one Czech fairytale. In the story, a king asks his three daughters how much they love him. The youngest one says, like salt. The king is hurt and forces her out. Then, he wants to show everyone it is possible to bake without salt and he tries. The result is a catastrophe. He puts all ingrediences in a pot with saying, reasobably, reasonably, but the pot overflows and he almost drowns in it. Well, I did not force Jesse out and my pot was just fine, but I thought first I didn't make dough enough so I made it double. And you can see the result here. It was endless. By the way, nuts cookies still have to be filled with cream and gingerbread cookies still have to be decorated. Two more pictures as a reminder that Christmas is coming.