Saturday, December 23, 2006

18 let poté

V době předvánočního shonu jsme si našli chvilku na společnou večeři se Sallie a Mushem ve velmi dobré restauraci Houlihan's. A po 18 letech, kdy jsem překročil hranici pro konzumaci alkoholu, jsem byl požádán o průkaz totožnosti pro kontrolu věku. Nejdříve jsme si mysleli, že servírka si dělala legraci, ale myslela to naprosto vážně a tak jsme vtipkovali, že jestli teda já vypadám tak mladě, aby po mě chtěla doklad, tak jsem velice polichocen. Asi byla nová a snažila se zapůsobit na manažera. Jak se říká, nové koště dobře mete. Byli jsme s Jessem v té restauraci už několikrát a nikdy po nás doklady nechtěli. Nicméně, neměl jsem u sebe pas, protože ho s sebou pořád netahám a tak jsem nakonec jediný skončil s limonádou na stole. Ovšem ani mi to nebylo líto, protože jsem někde něco chytil a už od pondělí se cítím dost mizerně a do toho ještě to pečení na poslední chvíli. Naštěstí mám to už hotové, dárky zabalané a už i pod stromečkem a taky trochu poklizeno. Zítra, na Štedrý den, k nám nikdo nepřijde. Poprvé. Nikdy jsem nechtěl trávit vánoce sám a nebudu ani letos, protože budeme s Jessem, ale já byl vždy pro rodinné oslavy, jenže 25.12. se jde k Sallie na večeři a tak se Jesseho máma s Michaelem rozhodli, že aby nenaštvali Sallie tak k nám nepřijdou. No nevadí, aspoň zbyde víc pro nás. Teď ještě na fotkách moje armáda 74 bombiček, v tomto případě by bylo lepší říct, včelí úly.