Pověste ho vejš....

ať se houpá, pověste ho vejš ať má dost. Tak by si asi zpíval ten připosránek křesťan v Bílém domě, kdyby znal tuto českou písničku. Ale určitě lítá po Bílém domě se sklenkou šampanského a za ním jeho Dick a Condo(líza) a oslavují popravu Saddáma. Saddám si určitě zasloužil trest za to co spáchal, ale měl raději shnít ve vězení, než být popraven. To nepřinese nic dobrého. Jen má okupant Bílého domu o důvod víc k půlnočnímu silvestrovskému přípitku a určitě nám bude zítra ráno anebo v neděli až půjde z kostela kázat, jak ta poprava byla důležitá pro američany a jaký je to významný krok v boji proti terorismu. Prostě propaganda, kterou bohužel někteří američané spolknou i s navijákem. Jestliže dojde k nějakému útoku na území USA, je to vina Bushe a krev obětí bude na jeho rukou. If there is an attack on U.S. soil it will be Bush's fault and the blood of victims will be on his hands.

Z. Rytíř a M. Tučný laskavě prominou, že jsem použil citaci z jejich skladby.

Pohodové vánoce

Tak jsem si včera konečně užíval pohody a klidu po tom všem shonu a běsnění před svátky. Trochu jsem si to zavinil sám, protože jsem se vším čekal na poslední chvíli a pak jsem zjistil, že mně toho času už moc nezbývá. Takže včera, kdy Jesse byl bohužel v práci, jsem si trochu přispal a spal až do 10:30 což se mi nestalo snad půl roku. Potom jsem si udělal grog a dal si vánočku a pustil krb a nějakou tu vánoční hudbu pro atmosféru.

A jak jistě víte, tady se rozdávají dárky ráno 25., kdy jsou všichni ještě v pyžamu, tak i já jsem se tentokrát držel tohoto zvyku a zůstal v mém vánočním pyžámku, které jsem dostal od Ježíška den předtím.

A aby ta vánoční atmosféra byla co nejlepší, protože já jsem perfekcionista, vše bylo nazdobeno den předem tak jak jsem byl zvyklý, když tu výzdobu dělali doma moji rodiče.

Veselé Vánoce, Merry Christmas

Přejeme všem krásné prožití vánočních svátků, bohatou nadílku, hodně pohody a sváteční atmosféry.
Děkuji všem mým věrným čtenářům za jejich přízeň.
A mimochodem, nám i tady nosí dárky JEŽÍŠEK.

18 let poté

V době předvánočního shonu jsme si našli chvilku na společnou večeři se Sallie a Mushem ve velmi dobré restauraci Houlihan's. A po 18 letech, kdy jsem překročil hranici pro konzumaci alkoholu, jsem byl požádán o průkaz totožnosti pro kontrolu věku. Nejdříve jsme si mysleli, že servírka si dělala legraci, ale myslela to naprosto vážně a tak jsme vtipkovali, že jestli teda já vypadám tak mladě, aby po mě chtěla doklad, tak jsem velice polichocen. Asi byla nová a snažila se zapůsobit na manažera. Jak se říká, nové koště dobře mete. Byli jsme s Jessem v té restauraci už několikrát a nikdy po nás doklady nechtěli. Nicméně, neměl jsem u sebe pas, protože ho s sebou pořád netahám a tak jsem nakonec jediný skončil s limonádou na stole. Ovšem ani mi to nebylo líto, protože jsem někde něco chytil a už od pondělí se cítím dost mizerně a do toho ještě to pečení na poslední chvíli. Naštěstí mám to už hotové, dárky zabalané a už i pod stromečkem a taky trochu poklizeno. Zítra, na Štedrý den, k nám nikdo nepřijde. Poprvé. Nikdy jsem nechtěl trávit vánoce sám a nebudu ani letos, protože budeme s Jessem, ale já byl vždy pro rodinné oslavy, jenže 25.12. se jde k Sallie na večeři a tak se Jesseho máma s Michaelem rozhodli, že aby nenaštvali Sallie tak k nám nepřijdou. No nevadí, aspoň zbyde víc pro nás. Teď ještě na fotkách moje armáda 74 bombiček, v tomto případě by bylo lepší říct, včelí úly.

Přiměřeně, přiměřeně

Tak jsem si včera připadal jako v pohádce Sůl nad zlato, kde Werich s Burianem vaří či pečou. Ne že bych zavrhnul sůl, jen se mi nejdřív zdálo, že mám málo těsto na ořechy a že jich tím pádem nebude dost. Takže jsem přiměřeně přidal a dělal je z dvojité dávky a jak to nakonec dopadlo vidíte sami. Myslím, že i perníčků je dost. Dělám to na poslední chvíli, ale jednak času není nazbyt a pak jsem si stále říkal - je čas, je čas a nakonec zjistil, že teda není. A to musím to cukroví ještě mazat, plnit a pak dělat bombičky a kuličky. A aby toho nebylo dost, něco na mě leze. V noci mě začalo bolet v krku a tak jsem od čtyř ráno špatně spal. Doufám jen, že to brzo přejde. Co se týká dárků, nemám ani jeden. Něco jsem objednal na internetu a přijde to během týdne a pak samozřejmě půjdu do obchodů. Další důvod, proč letos je to vše na poslední chvíli je ten, že je tu nezvyklé horko. V pondělí máme mít dokonce kolem 18 stupňů, tak to jsou spíš vánoce jako v Kalifornii. Sníh máme jen v televizi na Weather Channel a zimní bundu jsem měl na sobě všeho všudy 2x. Pak není divu, že jeden něco chytne.
Kromě obrázků z mého pečení, taky pár fotek na připomenutí, že vánoce přicházejí.
Yesterday, I felt like living a story of one Czech fairytale. In the story, a king asks his three daughters how much they love him. The youngest one says, like salt. The king is hurt and forces her out. Then, he wants to show everyone it is possible to bake without salt and he tries. The result is a catastrophe. He puts all ingrediences in a pot with saying, reasobably, reasonably, but the pot overflows and he almost drowns in it. Well, I did not force Jesse out and my pot was just fine, but I thought first I didn't make dough enough so I made it double. And you can see the result here. It was endless. By the way, nuts cookies still have to be filled with cream and gingerbread cookies still have to be decorated. Two more pictures as a reminder that Christmas is coming.