Blahopřeji, Jesse!

Po roční tvrdé práci se Jesse konečně dočkal povýšení. Máme oba z toho velkou radost a nemusím nikomu říkat, koho to někdy v životě potkalo, jaký to je dobrý pocit, když váš šéf vaši práci ocení. Hned se jednomu chce lépe, aspoň na chvíli, pracovat a je motivován. Bohužel, když se to nestane tak jen zahořkne. A teď vidím já na Jessem, jak to i jemu udělalo dobře a že má z toho velice dobrý pocit.
Jen tak dál.
P.S. My jsme ještě čas neměnili. Stane se tak až 2.4. ve dvě ráno, i když některé české internetové denníky to tvrdily. Taže teď máte v Čechách o 7 hodin víc než máme my tady.

Blahopřeji, Jesse!

Po roční tvrdé práci se Jesse konečně dočkal povýšení. Máme oba z toho velkou radost a nemusím nikomu říkat, koho to někdy v životě potkalo, jaký to je dobrý pocit, když váš šéf vaši práci ocení. Hned se jednomu chce lépe, aspoň na chvíli, pracovat a je motivován. Bohužel, když se to nestane tak jen zahořkne. A teď vidím já na Jessem, jak to i jemu udělalo dobře a že má z toho velice dobrý pocit.
Jen tak dál.
P.S. My jsme ještě čas neměnili. Stane se tak až 2.4. ve dvě ráno, i když některé české internetové denníky to tvrdily. Taže teď máte v Čechách o 7 hodin víc než máme my tady.

For a sake of a moment

The other day I took a walk along the waterfront nearby Isai's house. I needed to clear my head and take a deep breath of breeze air. Yes, it was cold the other day although only three days were left until the begining of spring. It was the day when NYC turned green. I was trying to capture that color on my camera , but something else caught my eye instead. I saw light reflections playing with water in the Hudson River. It was amazing. Unfortunatelly, one's not able to catch the mood of a moment on a picture, so the picture may not have the same impact as the real situation has on one. I hope, you'll enjoy the picture. Though I've lived here more than two years, there is always something new that has surprised me.
The other day I felt like being home.

Zelené město

New York City zezelenalo na jeden den. Díky svátku St. Patrika se město obléklo do zeleného. Nejen oblečení, ale také vlasy, vousy, tváře či budovy. Jako každoročně se přes poledne konal pochod na 5. Avenue a večer se zaplnily bary více než jindy, whisky a Guiness, který byl pro tento den levnější, tekly proudem a bylo k vidění spousta opilých Irů a nejen jich. Tento den se to tak nějak toleruje. Tady je pár momentek ze včerejška. Znovu připomínám, že po kliknutí na fotografie se obrázky zvětší.
Happy St. Patrick's Day

Na skok do léta

Přestože vy v Česku mrznete a očekáváte další sněžení, k nám tu dnes zaskočilo léto. A to nám slibovali krutou zimu. Ta se však nedostavila. Největší zima byla půlku prosince a pak v únoru. To je zatím vše a podle předpovědí to nevypadá na nějaké razatní ochlazení. Ale kdo ví. Nakonec to může přijít v dubnu nebo květnu, kdy to budeme nejméně čekat. Takže, když jsem dnes přišel domů, nemohl jsem věřit svým očím při pohledu na teploměr. Ukazoval 72F, asi 24˚C. To je něco. Velice příjemné a mé stárnoucí tělo se hezky ohřálo. Stejné teplo má být ještě zítra a pak se teplota vrátí k normálu pro tohle roční období. Vám však nezbývá nic jiného než se znovu zabalit do teplých bund, šál a čepic, ať se toho jara u vás dočkáte ve zdraví. Určitě přijde.

Týden v jednom domě

Tak mám tento týden neočekávané volno po škole. Isai je totiž nemocný. Na jednu stranu si to užívám a snažím se odpočívat, ale na druhé straně přicházím o peníze. Kluk je ale chudák. Ve čtvrtek měl teplotu 105F což je asi 40,5C a tomu se říká pořádná teplota. Jeho máma mi psala, že má nějaký žaludeční virus. Doufám, že nic vážného.
Moc odpočatý se zatím necítím a jak říká Jesse, já si vždycky najdu nějakou práci místo toho, abych skutečně jen relaxoval. Má tak trochu pravdu, ale já se jen snažím dohnat to na co jsem předtím neměl čas a bohužel, občas se třeba uklízet musí. V neděli jsem byl v prádelně. Prádelna a já stále nějak nemůžeme být kámoši. Tentokrát mě vyšplouchla sušička. Nevím, co se stalo, ale po 50 minutách sušení bylo prádlo jako bych ho vytáhl z pračky po ždímání. Jestli jsem zmáčkl špatný knoflík či sušička byla rozbitá, kdo ví. Byl jsem naštvanej a neměl vůbec chuť to nějak řešit. A bylo tam narváno. Letěl jsem tam v neděli ráno v domnění, že lidi budou v kostele a bude klid, ovšem stejný nápad měla asi polovina naší ulice, takže jsme tam šlapali jeden po druhém a dohadovali se o pračkách. Opravdu, neděle jak má být. To je asi jejich další národní sport. Nedělní praní. Takže, prádlo bylo rozvěšeno všude po bytě až do včerejška, kdy jsem ho vyžehlil. Ještě k tomu praní. My nesmíme mít doma ani pračku, ani myčku nadobí a ani akvárium, protože vodu tu platí domácí. Myslím všeobecně, ne jen ta naše. Jenže. Platí skutečně? V našem případě tomu až tak nevěřím. Domácí nám totiž od ledna zvedla nájem a to právě kvůli vodě. O 75 dolarů. Což není málo. A tak když jsem měl volno, tak jsem naschvál si dělal záznamy o tom, kolikrát ji uslyším prát či použít myčku. Tu ona samozřejmě taky má. Bylo to celkem 13x za jeden jediný týden. A to nepočítám každodenní plnou vanu pro jejího syna. Pak, kdo platí vodu? Spočítejte si to sami.
Dnes jsem ve škole viděl film "Crash" a asi před dvěma týdny jsme byli s Jessem v kině na "Brokeback Mountain", v Česku je název "Zkrocená hora" a je to skutečně ten "teplý" film, jak o něm psalo idnes. Při oskarovém klání byl velice favorizovaný ten druhý film. Sbíral jednu cenu za druhou až na tu nejcennější na Oskara. Určitě bych doporučil oba filmy, i když jde o naprosto rozdílné filmy a mnozí z vás "Crash" už asi viděli, protože je venku dost dlouho. Můj dojem z filmu je nejednoznačný. Něco jako dobrý, ale.... Myslím, že ho budou jedni zbožňovat a druzí o něm polemizovat. Úsudek je na každém jednotlivci.