Streets of Philadelphia

V neděli jsme s Jessem jeli na výlet. Nemuseli jsme moc spěchat a ani brzo ráno vstávat, protože Philadelphia je zhruba dvě hodinky jízdy autem od Jersey City. Počasí nám docela přálo a dokonce i cena benzínu, která po dlouhé době klesla pod $2 za galon. Co víc si přát. Snad jen menší provoz a ohleduplnější řidiče. Jesse řídí legračně, protože má tendenci jet pořád vlevo až nakonec téměř brousíme o svodidla, ale pro něj je to tak bezpečnější, ne však pro mě. Ale nebojte, řídí opatrně a tak i když ho to táhne doleva ještě se nestalo, aby nás nějak ohrozil. On je snad jediný řidič, který dodržuje předpisy. Aspoň se snaží. Po asi dvou a půl hodinách jízdy s přestávkou na snídani a zakoupení filmu do foťáku jsme dorazili do města a kupodivu našli slušně cestu do centra a velice levné parkování. Můj první dojem. Malé město. Možná je to tím, že New York je tak velký a život je tam tak hektický, ale já měl skutečně pocit, že jsem někde v Brně v neděli odpoledne, kdy je centrum skoro liduprázdné. A tak před novou City Hall nebyl až na pár turistů nikdo. Byli jsme zvědaví na metro, které ve Philadelphii jezdí a sešli jsme do podzemí právě u City Hall, kde bych předpokládal stanici hezkou a čistou. Jaké bylo ale naše zděšení. Špína a zápach z moči. Rychle jsme teda prchli na denní světlo. Oproti NYC to byla hrůza. Večer a sám bych se tam bál. Náš druhý postřech byli bezdomovci a žebráci. Asi je v New Yorku vůbec nevnímám a taky netvrdím, že tam nejsou, ale tady byli nějak moc na očích. Jaká náhoda, píšu o Philadelphii a právě hrají na radiu Blaník, který poslouchám na netu, písničku, jejíž název jsem si vypůjčil. Ovšem, když jsme došli do historického centra, situace se úplně změnila. Plno lidí, hezké parky a spousta nádherných historických budov. Na to, že jsme tam strávili témeř 6 hodin, jsme nestihli všehcno vidět a navštívit. Samozřejmě, že jsme nemohli vynechat návštěvu Zvonu svobody, radnici Nezávislosti, kde bylo 4.7.1776 podepsáno Prohlášení o nezávislosti a kde také zasedal první americký Kongres. Do těchto míst je však třeba projít bezpečností prověrkou a i když to šlo docela rychle, přeci jen nás to trochu zdrželo. Navštívili jsme ještě National Constitution Hall. Tam jsme ale dorazili 15 minut před zavřením, tak už jsme toho moc neviděli.
Pro ty, kteří se zajímají o historii a nevadí jim chodit po památkách, má rozhdně cenu navšívit toto město. Snad kdybychom tam byli déle, objevili bychom více zajímavostí. Určitě tam jsou, skryté zrakům zběsilých turistů. Nicméně byl to hezký den a já byl rád, že jsme vypadli taky z domu. Nemusím pořád poslouchat naši uřvanou domací a jejího synátora. Příjemný den jsme zakončili večeří v dinneru na cestě domů.