Těžký život ateisty v Americe

Přestože i v USA stále platí odloučení církve od státu, během posledních 7 let vlády Mr.B došlo ke značnému smazání oné bariéry a pronikání neokonzervativních a tím i radikálně křesťanských myšlenek do administrativy a do běžného života. Vše vlastně začalo už za Reagana, který vzkřísil neokonzervatismus a jeho tradice a během tehdejší prezidenstké kampaně se po dlouhé době opět mezi vlastnostmi kandidátů objevila i víra jako politický nástroj. Naposledy se tak stalo, když se o úřad ucházel J.F.K. a tehdejší obavy byly, že on jako katolík bude dělat to co řekne Vatikán. Nestalo se tak. A tak by to mělo zůstat. Osobní víra nesmí určovat politiku sekulárního státu. Bohužel to už neplatí. Došlo to tak daleko, že politici v "zájmu?" víry zasahují do každodenního života. Jen si vzpomeňme hysterickou reakci Mr.B a tehdy konzervativního Kongresu v aféře Schiavo, ženy, která léta žila na přístrojích a její manžel se domáhal jejich odpojení. Pak je tu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 1973 v případu Roe vs Wade, které zajistilo ženám svobodné právo rozhodnout o interupci a to teď jim leží v žaludku. Dnešní Nejvyšší soud je velice konzervativní a panuje zde obava mezi liberály, že toto rozhodnutí dalšího konzervativního prezidenta nepřežije a Amerika se vrátí mezi některé země třetího světa.
V minulých týdnech se objevila nová aféra, aféra Tillman. Jde o případ profesionálního hráče amerikého fotbalu, který opustil sport a velice lukrativní nabídky a dobrovolně odešel bojovat do Iráku, kde byl zastřelen. Typické americké heroistické story. Jenže je tu háček. Ukázalo se, že nebyl zabit nepřátelskou kulkou, ale kulkou z vlastních řad což armáda jaksi zapoměla říct. Nejen veřejnosti, ale i rodině zesnulého. Poté co padl, byl okamžitě posmrtně dekorován vojenských vyznamenáním a jeho smrt byla armádou účelově použita jako propaganda. Teď se tento případ vyšetřuje a vycházejí najevo zajímavé věci. Tak prvně velitelé osobně rozkázali neinformovat jeho rodinu o pravé příčině. A co je nejhorší a proč jsem vlastně použil onen nadpis je to, že jeden z armádních vyšetřovatelů rodině řekl, že obtěžují s vyšetřováním a nemohou se smířit s jeho smrtí, protože jsou ateisté. A doslova řekl: "Když jeden nemá víru, tak není nic. Je jen červ v hlíně." Takhle si křesťané váží životů těch, kteří padli v jejich nesmyslné válce. Život ateisty nemá pro ně cenu, stejně tak jako život gaye či muslima. K čemu je tedy víra, která nedělá lidi lepšími ba naopak. Jak je situce vážná dokazuje taky jeden poslední průzkum mezi voliči ohledně prezidenta. Otázka byla ohledně přijatelnosti kandidátů na prezidenta ať už by šlo o ženu, Afro-američana, vyznavače jiné víry, homosexuála a ateisty. Nejméně přijatelný byl ateista. Pouhých 14 procent dotázaných by nemělo problém volit ateistu. Upřímně, byl jsem v šoku. Prostě něco je shnilého v království americkém.
Já osobně, i když bez víry, jsem sám sebe nikdy příliš neškatulkoval a taky jsem o tom moc nemluvil, protože to nebylo až tak důležité. I já jsem se však radikalizoval pod neustálým bombardováním křesťanské propagandy a dnes hrdě prohlašuji, že jsem ateista. Jsem na to hrdý! Ateisté všech zemí, spojme se!!!

Perfect world

Who would not want to live in a perfect world? There are as many ideas about how it might look as there are people living in the world. In my perfect world, there is no crime, discrimanation or religion and the technology helps society to be environmentally friendly.
The population is fulfilling its material and emotional needs, and therefore there is no crime. However, police are stil in operation mostly to help people in cases of emergency, such as driving accidents or natural disasters. People don't judge each other by their race, gender, sexual orientation, social status or creed. Equality and understanding is reached by sharing common thoughts through telepathy. No one sees social differences between a man and a woman, among white, black or Asian races. There are no official religions and one's personal belief doesn't have any effect on the other people.
The technology of my perfect society is very advanced and serves people not only for their material needs but also to achieve their inner peace. The population doesn't use fossil fuels as energy sources and because of that the air is not polluted, water in rivers and oceans is clean and weather is very stable. That has the effect of an abundance of food and drinkable water and that means there is no starvation. As for achieving a person's inner peace, technology, for example a simulator, helps with reaching harmony and positive thinking.
In summary, we don't live in the perfect world and a perfect world is only a part of our imagination. Yet that doesn't mean mankind should not be working together in order to have better air, cleaner water, no shortage of food, no crime, or any discrimination and live in harmony. If each of us tries, the perfect world may not be beyond possibility.

Kamil's essay.

Veselé Velikonoce z Times Square, Happy Easter from Times Square

Češi, o kterých se (ne)píše

Profesor Klaus se opět vydal na křížovou výpravu proti ekologistům a eko-aktivistům. Ne že by byl v tom směru vzdělán víc než většina z nás, ale přesto americký kongres ho požádal o vyjádření k tomuto tématu. A protože se nemohl osobně zůčastnit onoho důležitého slyšení, poslal jim psané odpovědi na jejich otázky. Jak ale Kongres na něj přišel, to je mi do dnes záhadou a rozhodně to nesvědčí o veliké inteligenci oněch Republikánských kongresmanů, kteří mu ten dopis zaslali. Asi ze zoufalství hledali nějakou poměrně známou figuru, která když se zesměšní, tak se zase toho tolik nestane. A protože Klaus je znám svých egoismem, našli úrodnou půdu. České noviny, teda aspoň ty internetové, dva týdny před kongresovým slyšením nepsali o ničem jiném, rozebírali ze všech stran jeho odpovědi. A tady. Za celou dobu, kdy to slyšení probíhalo, jsem v amerických mediích o něm neslyšel ani jedno slovíčko. Prostě nic. A že se to tu taky rozebíralo ze všech stran, dokonce živé přenosy a bylo to velice intenzivní hlavně v okamžiku, kdy se Gore a Republikánský kongresmen doslova hádali. Sorry profesore, ale o vás se tu nemluvilo.
Za to naši "slavní" fotbaloví reprezentanti jsou docela jiného ražení. Bohužel se tolik neprobíraly jejich fotbalové výsledky, jako jejich pozápasová estráda na hotelovém pokoji. Toho si místní novináři všimli. Hoši, děkujem. Byl jsem rád, že se konečně zase o mé malé, krásné zemi mluvilo. Jen tak dál a víc.