Díkůvzdání

Byla to docela dřina sehnat všechny potřebné věci na Díkůvzdání, ale máme snad s Jessem všechno a tak zítra vypukne velké vaření a pečení. Jedna věc mě tu ale opět překvapila. Bylo nemožné sehnat jablečný kompot. Ten se tu prostě nedělá. Mají spoustu druhů jablečného pyré, ale ne kompot. Pozvali jsme Jesseho maminku a Michaela a naši kamarádku, moji bývalou spolužačku, Ikuko. Bude tradiční krocan, sladké brambory (ne pro mě), bramborová kaše, nádivka do krocana, kukuřice, hrášek, mrkev, brusinky, kukuřičný chléb a jablečný koláč, který bude péct Jesse. Protože maminka s Michaelem jsou vegetariáni, mysleli jsme samozřejmě i na ně a máme vegetariánské burgery a směs na falafely.
A proč vlastně Američané slaví Thanksgiving? Je to připomínka na hostinu, kterou uspořádali první přistěhovalci v roce 1621 jako poděkování Indiánům, kteří jim pomohli překonat první krutou zimu roku 1620, kterou z nich přežilo pouze 46 ze 102. Během let se datum oslav několikrák měnilo, některé roky se nedržely vůbec a stále měly spíše místní než celostatní charakter. Tak např.v roce 1676 rada města Charlestown, Massachusetts prohlásila 29.červen jako den díkůvzdání a teprve v říjnu 1777 všech 13 tehdejších kolonií se zůčastnilo oslav tohoto dne. George Washington vyhlásil Národní den Díkůvzdání v roce 1789, i když někteří s tím nesouhlasili a prezident Jefferson se dokonce vysmíval této myšlence. Až v roce 1863 se svátek stal trvalou realitou, kdy prezident Lincoln prohlásil poslední čtvrtek v listopadu za národní den. Ještě jednou se datum svátku změnilo a to tehdy, když prezident Franklin Roosevelt ho posunul z ryze ekonomických důvodu, aby mohli Američané déle nakupovat před vánocema. Mělo to ale trvání jen dva roky a v roce 1941 Díkůvzdání bylo Kongresem uzákoněno na čtvrtý listopadový čtvrtek.