Večeře

Letos jsme (zatím) neslavili Díkůvzdání doma, ale byli jsme pozváni k Sallie. Protože Jesse musel pracovat ve čtvrtek, posunuli jsme oslavu až na tuto sobotu. Sešlo se nás tam nakonec 12 a k mému velkému překvapení se tam objevili i Jesseho maminka a Michael, kteří byli během svátků na cestách po příbuzných nejdříve v Tennessee a potom v Ohiu a vůbec jsme nevěděli, kdy se vrátí. Mezi Sallieinými přáteli jsou také Češi a tak jsem se znovu setkal s Katkou, která je původně z Prahy. Večeře byla super a jídla bylo dost na správnou hostinu. Samozřejmě byl krocan, nádivka, bramborová kaše, brusinky, kukuřičný krém, sladké brambory a další a další a v neposlední řadě také zákusky jako dýňový či jablečný koláč. Jeden z nich dělal i Jesse, což každému náležitě připomínal. Já jsem připravil čokoládové řezy, do kterých jsem použil, dle receptu, český rum, který jsem si tu schovával na vánoce od února, kdy jsem byl v Česku. Škoda, že ho tu nemůžu sehnat. Je prostě super a tak český jako asi pivo. Měli jsme velice hezké a příjemné odpoledne s večerem. Bohužel, byli jsme tam autem, takže Jesse nemohl moc pít, i když ochutnal svařené víno připravené přítelem Sallie. Vynikající. Zavzpomínali jsme si Staroměstské náměstí, kde se během zimních svátků svařák prodává. Je dobré, že máme možnost i tady si připomenout naše zvyklosti, uchovat si je a dokonce je předávat dál mimo českou komunitu. V tom je Amerika jedinečná.

Happy Thanksgiving Day

Happy Thanksgiving Day to all our friends and to families either in the United States or in the Czech Republic. I'm watching Macy's Thanksgiving parade live from New York City on NBC, unfortunately, alone. Jesse has to be at work. We'll celebrate Thanksgiving day later on, because we're invited to Sallie and Mosh's house on Saturaday.
Vánoční atmosféra už vypukla naplno. Včera večer, když jsme se vraceli s Isaem domů, čtvrť, kde on bydlí, byla rozsvícena všemi možnými světly, v různých newyorských parcích jsou rozsvěcovány vánoční stromy a moje oblíbená rozhlasová stanice 106.7 LiteFM začala hrát nonstop vánoční písně a melodie. Škoda, že taky nehrají něco od nás z Česka. Já jsem včera bohužel zapoměl foťák doma, takže nějaké obrázky přijdou později. Také se pomalu připravuji na vánoční pečení. Včera jsem nakoupil v česko- slovenském obchodě v Queens a jsem připraven, i když je brzo, já vím. Na druhou stranu, advent začíná už tento víkend a takže určitě už budeme dělat nějakou výzdobu. Užijte si předvánoční čas v klidu, bez zbytečného běsnění a stresu. Udělejte si svařáka, zapalte vonnou svíčku, ztlumte světla a buď si čtěte hezkou knížku nebo si pusťte nějaký vánoční film.

Patriotismus podle US Army

Dokoukal jsem se na včerejší Události ČT a i když jsem původně chtěl psát o něčem jiném, nedá mi to, abych nereagoval na poslední reportáž o Dnu Veteránů ve Spojených státech. Zde mimo jiné zaznělo, že pro mnohé americké odvedence je služba v armádě otázkou vlastenectví. Podle toho co vím já, je to nesmyl a propaganda. Tak za prvé. Proč nemá armáda dostatek nováčků, když je to taková otázka vlastenectví? Že by vlastenctví bylo jenom něco o čem se hezky mluví a je pro ty ostatní, ale když přijde na věc, tak vlastní život má větší cenu než tlachy o patriotismu. Za druhé, většina odvedenců pochází z těch nejchudších sociálních vrstev, protože to je pro ně jediná možnost jak se dostat na univerzitu a jak získat pěníze na živobytí. Armáda totiž zaplatí školu, zdravotní a sociální výdaje a voják také obdrží svůj měsíční plat. Takže je to o možnosti vyhrabat se z mizernýho života a ne o vlastenectví. V televizi je možno vidět reklamy na US Army. Hádejte, kdo jsou cílové skupiny. Afro-američané a Hispánci. Téma : možnost studovat na některé americké univerzitě. Už se ale nemluví o tom, že ti kluci budou taky muset nasadit krk v případě válečného konfliktu. A jak nám neustále Republikánská propagandistická mašinérie vtlouká do hlav, jsme přece ve válce. Váleční plánovači jsou tak zoufalí, že posílají náboráře do středních škol. Trochu mi to připomíná vtip s člověkem, který láká děti na pytlík bonbónů. Některé školy jsou proti, některé s tím souhlasí. Většinou záleží na pohledu ředitelů škol na válku. Nakonec jim někdo v jejich síti uvízne. Kde je tedy vlastenectví dětí politiků? Jak to, že v Iráku není, snad kromě jednoho, nikdo z dětí politické smetánky sedící v Kapitolu? Ať Republikánské či Demokratické. Ať Mr. B pošle ty svá dvojčata do Iráku, i kdyby měli působit v zdravotnické jednotce nebo v kuchyni. Ten, který má nejvíc pusu plnou patriotismu, by měl jít příkladem. Pak by jsme mu možná věřili, že ta válka je skutečně o ochraně USA a ne o ochraně jeho vlastní kapsy.

The X-Files

Konečně! Konečně jsem viděl celou osmou sezónu. Po neuvěřitelných útrapách jsem si ji půjčil na DVD. Problémy začaly už kdysi dávno v Čechách, kdy se p. Železný jednoho dne rozhodl podnikat na vlastní pěst a ukradl Novu. Tehdy se vysílala 6. sezóna a díky tomuto kroku se utla, protože vysílací práva vlastnila ČNTS a nikoliv p. Železný. Dlouho jsem čekal než se Akta X objeví na některé stanici. Že to nebude ČT mi bylo jasné. Pak jsem se konečně dočkal. Seriál se vrátil na české obrazovky na stanici Prima a jako skalnímu fandovi mé srdce zaplesalo. Jenže! Jenže to bylo zrovna v době, kdy jsme se s Jessem rozhodli usadit na nějaký čas v USA a tak jsem znovu seriál neviděl celý. Jen jsem měl informace z internetu či " jedna paní povídala". Samozřejmě, když se člověk přestěhuje do jiné země a prakticky zpřetrhá dosavadní vazby, snaží se najít nějaké spojení mezi starým a novým. Něco, co by vytvořilo most a pomohlo mu se v nové zemi najít. Pro mě to byly i seriály, na které jsem byl z Čech zvyklý. Měl jsem štestí. Našel jsem téměř všechny a Akta X byla mezi nimi. Tu radost mi udělala stanice SCIFI Channel. Nevadilo mi ani, že jsem naskočil do rozjetého vlaku někde uprostřed 3. sezóny a ani to, že jsem si musel zvyknout na originální hlasy Muldera a Scully. Ze začátku jsem pořád slyšel českou verzi, ale dnes mi to nechybí a preferuji originál. Těšil jsem se na 8. a 9. sezónu. A pak to přišlo. Začala 7.sezóna. Hurá! Moje radost ovšem netrvala dlouho, protože začátkem loňských letních prázdnin byl seriál stažen z vysílání. Tak zase nic. Další moje šance se objevila na začátku tohoto roku, kdy SCIFI Channel seriál vrátil zpět na obrazovky a běží na nich do dneška. Ovšem, čert tomu chtěl, zrovna když jsem se prokousal, lépe řečeno prodíval skrz 6 sezón viděných předtím (čehož vůbec nelituji) a dočkal jsem se i 7., přestal jsem mít odpoledne čas na sledování. Řešení se našlo právě díky DVD. Četl jsem hodně ohlasů na poslední dvě sezóny, že už to není ono, že nejsou tak dobré jako ty předchozí, protože chybí Mulder. I pro mě, jakožto skalního fandu, to bylo zpočátku nepředstavitelné, ale na druhou stranu jsem byl zvědavý jak se s tím autoři seriálu vypořádají. Musím říct, že mě 8.sezóna nezklamala. Je dramatická, má své zvraty, je o všem o čem mají Akta X být. Autorům se podařilo všechno hezky do sebe poskládat, takže věci dávají smysl. Všechno nám ale neodhalili, protože je tu poslední 9. sezóna, na kterou se už těším až ji budu sledovat na DVD. Nezapomeňte, že "The truth is still out there".

A to jsem zapoměl napsat

Včera jsem zapoměl na dvě dost důležité věci, které se nám přihodily právě uplynulý týden. Pěkně popořádku. V úterý, když Marie požádala Jesseho o pomoc s jejím počítačem a připojením k internetu, Jesse našel odvahu s ní promluvit o tom, čím nás obtěžovala dlouhý čas. A to je její noční luxování. (Myslel jsem si, že ji to Jesse nikdy neřekne.) Ona si vůbec neuvědomila, že nás to může rušit a že to můžeme slyšet v našem bytě. Omluvila se a přiznala, že má uklízecí mánii, protože dokud není téměř sterilně čisto, ona uklízí a uklízí a uklízí. Slíbila, že nebude luxovat v noci a ani ráno a zatím to pokaždé dodržela. Tak jen doufám, že ji to vydrží napořád. To je aspoň jedna úleva a pozitivní zpráva.
A znáte to. Máte pocit, že jste se zbavili jednoho břemene a že je fajn na světě , ale bum, nevydrží to dlouho a nějaká ta facka zase přijde. A taky že jo! Hned druhý den. Jessemu přišel dopis z obecního soudu, který říkal, že nezaplatil včas pokutu za parkování a tak byla zvýšena o $10. Jenže, a tady je háček, on žádnou pokutu nedostal a tak nemohl ani nic platit. Volal tedy na ten soud, aby se dozvěděl za co tu pokutu dostal. Tam mu řekli, že musí mít povolení k parkování. To je ale nesmysl, jednak je to veřejná ulice a jednak to tu nikdo nemá. Takže mu dali číslo na policajty a tam seděl opravdu klasický tupý polda. Nejenže Jesse musel opakovat číslo poznávací značky 5x, ale taky se mu dostalo uplně jiného vysvětlení ze strany toho poldy. Nebylo to prý kvůli povolení, ale nýbrž, že jsme parkovali příliš blízko přechodu. Údajně se musí stát 25 stop, asi 8 metrů, od přechodu, což by ale parkování naprosto znemožnilo, protože ta ulice, kde auto stálo, je krátká. Vždycky tam auta parkují a nikdy nikdo nedostal pokutu za tento přestupek. Nehledě na to, že ani ne 3 metry od přechodu je cedule, která vymezuje čas a dny, kdy se tam parkovat nemá kvůli čištění vozovky. Takže nesmysl. Jesse byl trochu rozčílený a tak policajtovi řekl, že místo buzerování tam, kde to není jasné, by měla policie pokutovat jiné přestupky, které jsou zde na denním pořádku a nic se neděje, načež mu polda oznámil, že ho to nezajímá. Typicky české, ale je to asi nakažlivé po celém světě. Jesse se tedy rozhodl bojovat dál, což já oceňuji, protože si to nenechal líbit a šel večer k soudu, kde se projednával jeho a mnoho dalších případů. Soudkyně mu nakonec celkovou částku $52 snížila na oněch $10. Stejně jsme přesvědčeni, že jsme žádný dopravní přestupek neudělali. Zajímavé totiž je, že pokuta byla dána poslední zářijový den. Vypadá to tak, že někdo potřeboval splnit měsíční kvóty a nasázel spoustu podobných pokut, jenže se nechtěl zdržovat vypisováním lístků, protože u toho soudu bylo hodně lidí se stejným problémem jako Jesseho. Pokuta, ale žádný lístek. Myslím si, že se vyplatí témeř pokaždé vzepřít se moci a nenechat si to líbit, protože policajti či státní úředníci jsou placeni z daní občanů a pracují pro ně, ne naopak. A pak, moc zaslepuje a spravedlnost je slepá. Je slepá skutečně?

Jak ten čas letí

Týden je pryč a tím i týden mého volna, jenže to vůbec nepociťuji, že bych nějaké volno měl. Neměl jsem ani chvilku pro sebe a tak jsem ani neblogoval. V pondělí byl totální zmatek, který způsobil Jesse, ale o tom psát nebudu. V úterý na nákup potravin, ve čtvrtek jsem byl u Jesseho maminky na masáži, což bylo fajn a v pátek jsem jel na nákup nějakých věcí pro domácnost. Každý den jsem pak o půl druhé jel do NYC za prací. Prostě takový roztrhaný týden. A to nemluvím o úklidu a vaření. Naštěstí počasí nám ukázalo svoji vlídnější tvář a bylo příjemně teplo. Babí léto.
V pondělí zemřela Rosa Parks, která je nejen pro Afro- Američany něco jako Jan Hus pro Čechy. Je to žena, která během rasové segregace v USA odmítla uvolnit sedadlo v autobusu vyhražené pro "bílé", byla zatčena a tím se rozpoutala obrovská vlna hnutí za lidská práva, které nakonec vedlo ke zrušení oné segregace. Ovšem současný prezident, který dal několikrát najevo, jak málo ho zajímají lidská práva, dal raději přednost obědu s Charlesem a tou paní, která přicestovala s ním před účastí na smutečním rozloučení . Nebyl to oficiální oběd, protože ještě ten den měli oficiální večeři. Jak by se taky Mr. B staral, když to nejsou jeho voliči, že? A pak taky, tento prezident má nejnižší podporu mezi Afro- Američany v historii. Pouze 2% ho podporují!!! Doufám, že jednou historie spravedlivě zúčtuje s tímto prezidentem. Ovšem i historie se dá zmanipulovat. Myslím, že my v Česku o tom něco víme.

Všechno nejlepší, děvčata

Ta děvčata jsou moje mamka a sestra Dana, které slaví svoje narozeniny na začátku listopadu v rozmezí dvou dnů. Ještě jednou oběma všechno nejlepší, hodně zdraví, spokojenosti, klidu a radosti.