Thanksgiving

Letos poprvé jsme byli na Díkůvzdání sami. Kamarádi, které jsme pozvali, bohužel nemohli přijít, protože už byli pozvaní jinam a rodina byla tentokrát celá v Ohiu. Jesse si nemohl vzít dovolenou a tak jsme zůstali doma. Ale i tak jsme měli hezký den a večer a bylo to víc romantické, jenom my dva. Letos taky poprvé Jesse dostal krocana od šéfa v práci, což bylo velice hezké gesto. Krocan byl z Texasu a tak jsme vtipkovali, že to byl Republikán. Počasí bylo ale příšerné. Hrozná zima, vítr a lilo a lilo a lilo celý dlouhý den. A dnes, obloha jak vymetená, teplota nad normálem. Dneska je taky pro Američany největší nákupní den. Nazývá se Černý pátek a je to vždy pátek po Thanksgiving, kdy se rozjíždí předvánoční nákupní čas naplno a dneska jsou taky největší slevy v obchodech a aby toho nebylo málo, některé obchody otevírají už v 5 ráno. Jsem zvědav, kolik se zase utratí. Loni to bylo šílené číslo.
Tady je pár fotek z Díkůvzdání.
Nejdřív krocan připraven k pečení.

Je to ta správná atmosféra?

Konečně hotovo...

Musíš ale ještě chvíli počkat, Jesse....

To je pochoutka....

A tohle je moje, nebrat!

Oslava

Bohužel jsem neměl vůbec čas něco napsat. Minulý týden jsme měli dvě housewarming party. V sobotu s Jesseho maminkou a v neděli s Jesseho kolegama s práce a mojím spolužákem. Takže si dokážete představit ty nákupy a vaření. V sobotu jsem dělal houbovou polévku, domácí rohlíky a další občerstvení a na neděli chlebíčky s mojí pomazánkou. Kdo ji kdy měl, ví o čem je řeč.
Protože jsem se letos v čase českého státního svátku stěhoval a protože včera jsme měli výročí listopadu, přichystal jsem speciální koláč pro tuto příležitost. Takže pozdě, ale přeci. Česká republiko, všechno nejlepší, co největší prosperitu a blahobyt pro lidi a lepší politiky než jsou ti současní.

Přestěhováno

Jak jsem slíbil, jsem zpátky na svém blogu a i s několika fotkama. Není jich mnoho, protože jsem musel odpoledne do práce a samozřejmě se to trošičku zkomplikovalo.
Pěkně postupně. Ráno po kafi jsme vyrazili do Uhaul půjčovny užitkových vozů. Museli jsme tam být před devátou a Jesse mě hnal jak nadmutou kozu, abychom tam byli co nejdřív. Netušili jsme jaká bude doprava, protože kolem deváté je ranní dopravní špička. Chvilku jsme čekali, ale nakonec nám bylo auto zapůjčeno a s trochou obav jsme vyjeli zpátky. Já řídil naše osobní auto a následoval Jesseho jenž byl za volantem stěhováčku. Musím říct, že po počátečních obavách to zvládl velice dobře. Na Linden Ave jsme přijeli něco málo před desátou a Sallie a Mosh měli dorazit právě kolem desáté, aby nám pomohli. Jenže volali, že čekali na autobus na špatném nástupišti, protože linka byla přesunuta a mnoho upozornění o tom tam zrovna není. Takže dorazili kolem jedenácté, ale my už tou dobou měli nějaké věci naložené. Jen jsem čekal na Moshe, je to chlap jak hora, s těma velkýma těžkýma věcma, které Jesse nemohl unést a sám bych je nezvlád. Nicméně celé nakládání bylo během hodiny a půl hotové a my museli spěchat na dvanáctou do kanceláře pro klíče. Ano, tou dobou jsme něměli nic v ruce. Ani klíče od bytu, ani smlouvu. Nic. Jen všechno zaplacené, ale pro mě bez řádného potvrzení, což tu není zvykem. Byl jsme z toho dost nervozní. Jesse mě uklidňoval, že pokud se platí šekem, ten šek slouží jako účtenka. Tak jsme ve dvanáct podepsali smlouvu a dostali klíče, zaskočili si na jídlo a odjeli k bytu, jenže v tu dobu Jessi musel jet pro jeho bývalého kolegu z práce na Journal Square vyzvednout ho z PATH vlaku. On nám jel totiž pomoc, jenže ten člověk není moc spolehlivý a většina Newyorčanů má hrůzu ze všeho v New Jersey, takový ten stereotyp mezi New Yorkem a New Jersey, což já teda nechápu a on totálně nezvládl přijet až k nám. Ovšem tou dobou už bylo téměř vše hotové a já musel letět do práce. Nevím kolik nám pomohl a kdy vůbec přijeli k bytu. Já jsem viděl Jesseho ten den až pozdě večer. Byl jsem šíleně unavený, ale Sallie a Mosh nám skutečně hodně pomohli a tak celý ten přesun byl velice rychlý za což jsme jim poděkovali Becherovkou. Byl jsem tak unavený, že mi jedna paní v Isaově karatistické škole řekla, že nevypadám dobře. To bylo od ní milé :( Věčer jsme šli za odměnu na večeři do dobré restaurace, kterou jsme tu objevili. V noci jsem ale nemohl moc zpát. Z toho všeho, bylo toho prostě moc a taky nové místo. Ani druhý den jsem nešel do školy a Jesse měl taktéž volno a tak jsme uklízeli a vybalovali, což nutno dodat není ještě ani dnes hotové, a jeli na Linden rozloučit se Marií a vrátit jí klíče. Od té doby, co jsme jí oznámili naše stěhování se chovala odměřeně až naštvaně. Nicméně stále mluvila o tom jak jsme vítaní kdykoliv na návštěvu atd. Jenže, když jsme ji vraceli ty klíče tak nás obvinila z toho, že jsme volali policajty na Geroma, její postižený syn. Pak to upřesnila na Jesseho, který se ji ale snažil přesvědčit, že to neudělal a já mu věřím. On byl vždycky ten, kdo se toho kluka zastával a snažil se mě přesvědčit, že za to nemůže. Prostě, vymyslela si spoustu argumentů, jako že hovor přišel z domu, jenže tou dobou, kterou ona uváděla, byla naše domácí linka zrušena a používali jsme jen k telefonování Skype, což je internetový telefon a nejsem si jistý, jestli by bylo možné zjistit odkud byl ten hovor. Blábolila něco taky o tom, že se na nás nezlobí, jen chtěla, abychom věděli, že ona ví. Dala nám na rozloučenou ještě nějaké věci a objetí, jenže po tom všem zůstala jen hořká pachuť obvinění. Já od začátku tvrdil, že je, slušně řečeno, divná. Tím to pro mě všechno skončilo. Úplně. Definitivně.
A tak jsme ani ne před týdnem začali naši novou etapu žití v novém a o tom příště.

Stěhování

Jak už bývá pro mě zvykem, tříletý cyklus bydlení a stěhování se opět završil. A tak je čas přesunout se zase někam jinam. Je to zvláštní, ale skutečně jsem zpozoroval zhruba tříletý cyklus mého bydlení na jednom místě. V to, samozřejmě, nepočítám bydlení v Chrudimi. A vyjímkou byl také Žižkov, kde jsem byl, už s Jessem, jen něco málo přes rok.
V pondělí nastane naše akce "Kulový blesk". Naštěstí to nemáme tak komplikované jako v onom filmu a i když nepočítám s tím, že všechno proběhne bez problému, neměly by nastat velké komplikace. Stěhujeme se do vedlejšího města necelých 20 minut autem od současného bydliště. A jako při každém stěhování i tentokrát očekáváme změnu k lepšímu. To je přece smyslem toho přesunu, ne? Snad už nebude žádné dupání nad hlavou, kvílení a ječení za dveřmi a pod okny, neustálé praní a luxování a to i v nočních či ranních hodinách, i když to, abych řekl pravdu, se zlepšilo poté co si s Marií Jesse promluvil. Snad budeme mít pocit většího soukromí a klidu. Ten nový byt nám tak trochu připomíná bydlení na Žižkově a proto naše volba padla na něj. I čtvrť se zdá klidnější a lepší než ta naše současná, protože za tři roky co tu bydlíme se spousta dobrých a slušných lidí odstěhovala a přišli, řekněme, ti problémoví. Jenže z pár návštěv se dá těžko odhadnout jaké to bude, nicméně první pocit byl dobrý. Není to rodinný dům, ale dvoupatrový dům s několika byty, v budově je prádelna a tak už nebudeme muset lítat někam ven a budeme mít vlastní parkovací místo, takže odpadá starost každý den hlídat, jestli parkujeme na té správné straně kvůli alternativnímu parkování a čištění ulice a hledat volné místečko, což ironií situace Jesse ve čtvtek neudělal a dostali jsme pokutu. Takové naše "malé" good bye. Na pondělí máme rezervované malé stěhovací auto, jehož řidičem bude Jesse :) a Sallie, její přítel a Jesseho bývalý kolega z práce nám přijdou pomoc. Po přestěhování podám zprávu a doufám i s obrazovou dokumentací.

Americké perličky 2

Tak tohle mě skutečně zaujalo při čtení posledního čísla týdenníku The Week.

Rekordní rozpočet pro Pentagon.
Kongres schválil rekordních 447 miliard dolarů na vojenský rozpočet pro Pentagon, včetně 70 miliard dolarů na války v Afganistánu a Iráku. Součástí rozpočtového opatření, které prezident Bush podepsal, je také zákaz budování trvalých základen v Iráku. V minulosti prezident Bush takový slib odmítal. Do dnešního dne Kongres schválil Pentagonu 507 miliard dolarů na financování bojů v Iráku a Afganistánu. Spojené státy teď utrácí jen v samotném Iráku kolem 9 milard dolarů měsíčně.

Pak není divu, že nejsou peníze na zdravotnictví, vzdělání, dostupné bydlení, ochranu životního prostředí a třeba na financování oprav zastaralých energetických sítí či pro pomoc lidem v New Orleans.

Další článek ani nepotřebuje můj komentář.

Školní okrsek v Texasu propustil oblíbenou učitelku umění pro to, že šla s třídou páťáků do muzea, kde viděli nahé sochy. Sydney McGee, 51 let, která učila 28 let, tvrdí, že škola schválila návštěvu Dallaského muzea umění, které ročně navštíví více než půl milionu studentů.. Přesto pár dní poté obdržela sdělení od ředitelky školy Nancy Lawson se stížností, že " studenti byli vystaveni pohledu na nahé sochy a další díla obsahující nahotu" a proto její pracovní smlouva nebude obnovena. " Myslím, že byla jednou z nejlepších učitelek" prohlásila jedna z rodičů, " ale protože znám Texas, způsob, jakým tady věci fungují, nebyla jsem zas tak moc překvapená."

Já taky ne :(

Perfektně načasovaný skandál

Liberálové jsou velice často označováni konzervativci jako názorově nejednotní, bez společného cíle a neschopni něco dotáhnout do úplného konce. To je, smutně řečeno, někdy pravda. Jenže celá podstata liberialismu je založena na názorové bohatosti oproti konzervativní upjatosti.
Jenže tentokrát si myslím, liberálům něco vyšlo. Aspoň tím, jak to bylo načasované. Jde o skandál jednoho Republikánského poslance za stát Florida, dnes už bývalého, protože pod tíhou důkazů rezignoval, na kterého se provalilo, že už před dvěma lety vedl sexuálně zaměřenou internetou komunikaci se 16 - ti letým klukem. To by samo o sobě nebylo tak strašné, protože to není trestný čin, jenže.... Jenže, tahle země a zejména Republikánská strana je plná řečí o rodinných hodnotách, o tom, že život gayů je pro společnost a rodinu nebezpečný a samozřejmě i to, že klukovi nebylo ještě 18 let. A najednou je jeden z Republikánů přistižen, tak říkajíc, s rukou na poklopci. Možná i doslova. A pikantní na tom je, že ten poslanec byl předsedou komise Kongresu zabývající se legislativní ochranou teenagerů před internetovými sexuálními predátory. Navíc, jak jinak, ženatý se závazky podle CNN. A aby toho nebylo dost, během jednoho hlasování v Kongresu měl mít údajně sex a jen tak si odskočil hlasovat. Kde jsou ty rodinné hodnoty a křesťanská morálka? Tam, kde vždycky byla. Za hradbou lží a přetvářek. Během celé aféry se naplno ukázalo pokrytectví konzervativců a některých členů Republikánské strany. Zejména Předsedy sněmovny a vedení Republikánů ve sněmovně, kde stále mají většinu. Předseda byl již před 3 lety varován a upozorněn na chování onoho floridského poslance. Jak však nyní vychází na povrch, Předseda a vedení sněmovny se to snažili zakrýt po celou dobu. Jestli ani tohle nezlomí Republikánům vaz a neprobudí obyčejně smýšlející Američany, pak už teda nevím co a Američané si lepší vládnutí nezaslouží. Máme tu nějaké 4 týdny do voleb do Kongresu, kde si Demokraté brousí zuby na získání většiny aspoň ve sněmovně po dlouhých 14 letech, kdy ji ztratili. Jde jim o zisk 15 křesel.
Pro někoho je tenhle tah nefér, jenže za prvé, Republikáni si to zaslouží a za druhé, oni dělali a dělají stejné věci, zejména patrné to bylo před prezidentskými volbami v roce 2004. Já jen doufám, že to bude stačit. Ameriku je potřeba po letech směřování zpět do 50. let minulého století vrátit zpátky mezi progresivní země století 21.

Lost in Lost

Není lehké si tady vybrat z toho obrovského množství serálů, které se na vás valí denně z obrazovky. A může se dost dobře stát, že sice koukáte na pilotní díl nového, jenže pak to musíte přepnout kvůli jinému, který už sledujete delší dobu a nechcete si nechta ujít další díl. A to přesně se stalo mně se seriálem Lost vysílaným na stanici ABC.
Sice jsem viděl úvodní díl, respektive jeho začátek, jenže pak jsem přepnul a už ho nikdy v premiéře nesledoval. A vlastně hodně dlouho se o něj ani nezajímal. Až během druhé série někdo přinesl do školy DVD s první sezónou, protože občas sledujeme i filmy v rámci výuky, teprve tehdy jsem tomu seriálu úplně propadl. Naposledy mě z těch vážných seriálů takhle zaujala Akta X.
A protože vím od Káji a pak i z netu, že televize Nova začala tento seriál vysílat, tak ho vřele doporučuji všem, kdo mají rádi tajemno, záhady a napětí. Včera jsem dokoukal druhou sérii na DVD a je na co se těšit. Přestože první sezóna je o něco lepší než ta druhá, jak to většinou bývá, je stále co sledovat a stále vás tvůrci udržují v napětí a občas přijdou i s neočekávaným obratem v ději. Víc ale prozrazovat nebudu, stejně je možné, kdo chce, si najít všechno na internetu, ale kde pak bude to napětí a očekávání, když je vše prozrazeno dopředu.
ABC začne uvádět třetí sérii od 4. října a jsem velice zvědavý kudy děj povede, zejména po závěrečném dílu předchozí sezóny.
Mimochodem, na českých stránkách toho seriálu bylo uvedeno, že druhá série vyjde na DVD v USA začátkem října, což není úplně přesné, protože vyšla už 5.září. To jen pro skalní fandy.