skip to main |
skip to sidebar
Mluvím o Isaiovi od té doby, co jsem ho začal hlídat a zatím ho, kromě mě, nikdo neviděl. Takový mysteriózní kluk. Ale on existuje a dnes vám přináším pár jeho fotek. Nejsou nejlepší, ale lepší něco než nic. Je to ho hodný kluk a i když ze začátku byl hodně ostýchavý a nemluvný, časem se otrkal a myslím, že spolu vycházíme velice dobře. Někdy mi připomíná mě v jeho věku. Často se ptá otázky, které mě dostanou. Je na ně těžké odpovědět v češtině natož pak v angličtině. S poslední doby ty nejzajímavější : " Proč je nebe načervenalé?" To byla už tma a obloha skutečně se zdála být červená kvůli světlům z New Yorku. A dvě nejlepší : " Jak to, že Santa zná všechny hračky na světě ?" a " Kde Santa bydlí?" Snad jsem mu dal dobré odpovědi.
I've been talking about Isai since I started babysitting him and nobody, besides me, has ever seen him. Such a mysterious boy. Yet he does exist and today I'm bringing you a few pictures of him. They are not the best, but better something than nothing. He's a nice boy and although he was very shy and uncommunicative at the beginning, he eventually got used to me and I think we get along quite well now. Sometimes, he resembles me when I was at his age. He often asks me questions and he gets me on them. It is hard to answer them not only in Czech but also especially in English. The most interesting recent questions are : " Why is the sky reddish today?" It was dark already and the sky seemed to be really reddish because of all the lights from New York City. Here are the two best of them :"How come Santa knows all toys in the world?" and " Where does Santa live?" I hope I gave him the right answers.
Název mi připomíná jeden hodně starý bakalářský příběh s Vladimírem Menšíkem a Stellou Zázvorkou v hlavních rolích. A jako většina těchto příběhů, i tento byl humorný. Ne tak už můj vlastní "bakalářský příběh".
Je to už více než dva měsíce co mě začal bolet zub, který mám několikrát spravován a kde je velká výplň. Nejdřív to bylo jen trochu citlivé na horké a studené a také při kousání, pak to začalo trochu krvácet při čištění zubů, ale stále nic dramatického. Kdo se ale žene k zubaři a pak jsem tušil, že větší bolest bude při úhradě než při samotném zákroku. Nicméně, když jsem nastydnul tak bolest začala být vskutku nesnesitelná, že mě i budila v noci ze spaní a musel jsem brát ibuprofen. Díky mé neznalosti fungování místních zubních ordinací, Jesse mě objednal k návštěvě. Je to kousek od nás, prakticky za rohem. Příjemný doktor měl však pro mě nepříjemnou zprávu. Ona výplň praskla a nad ní se tam udělal kaz. Díky té prasklince se tam dostávalo jídlo a horké či studené nápoje, takže to zasáhlo i nerv zubu. Takže mi doporučil vzhledem k mému relativně mladému věku (hahaha) zub zachránit a nevytrhnout. Moje první otázka byla ovšem na cenu. Podle jeho představ to mělo být kolem $700. Jak jsem se později přesvědčil, tak jeho představy byly značně podhodnocené. Asi jeho taktika. Dal mi doporučení pro specialistu. Snažili jsme se nejdříve najít něco levnějšího. I Sallie pomáhala. Bohužel, všude mně bylo řečeno, že léčení zubního nervu je dost drahé a ceny budou spíš vyšší než mi doktor řekl. Ovšem, že byly. Po objednání ke specialistovi jsem se dozvěděl, že to bude stát $1250. Z toho mě ten zub úplně přestal bolet a sanice mi spadla hodně hluboko. Zatím jsem měl dvě schůzky. Doktor je fajn, narval do mě spoustu novocainu. Tady se vás nikdo neptá, zda chcete injeckci na znecitlivění. Tady je to povinnost lékaře. Ptal se mě na Československo a jeho rozdělení, jak vzniklo a kdo byl nakonec ten, kdo chtěl rozdělení víc. Mezi řečí mi taky sdělil, že budu muset jít zpátky ke svému zubaři a ten mi na vylečený zub nasadí korunku. Takže budu platit dál. To už jsem ale měl pusu plnou nástrojů a tak jsem nemohl ani protestovat či jen vyjádřit údiv - zděšení. Tento čtvrtek mám poslední schůzku a pak se musím ještě objednat na tu korunku. Počítám, že konečná cena by se mohla pohybovat kolem $1500. Já vím, za tu cenu bych koupil letenku do Prahy a zaplatil zubaře tam a možná by něco ještě zbylo, jenže několik okolností bylo proti. Jednak ta bolest byla dost nesnesitelná, že nevím, jestli bych mohl čekat déle a pak jestli bych zvládl cestu letadlem do Prahy. Ta léčba bude skoro měsíční a já si teď nemohu dovolit nebýt měsíc tady. Poslední, ovšem ne zanedbatelná věc je, že nemám vstupní studentské vízum, o které musím zažádat na americké ambasádě v Praze. Pitomá byrokracie. Mohl bych tedy normálně vycestovat, ale už byl se nemohl vrátit zpět, přestože mám legální status být tady. Takže mi nic jiného nezbylo, než platit. A tento zákrok pojišťovna neplatí. Vůbec pojištění na zubaře je tu problém. Buď hradí jen směšnou částku či vůbec nic. I pro Američany je to rok u zdravotní pojišťovny, než je pojistí na zubaře. Kapitalismus v tom nejryzejším podání.
Jestli si někdy někdo z vás bude chtít stěžovat na české zdravotnictví, vzpomeňte si na tohle a rozmyslete si to hned dvakrát. Moc si v Čechách nevážíme jaké sociální výhody tam máme.
Do delší době nejistoty, jestli budou zaměstnanci MTA (něco jako Dopravní podnik hl. města Prahy) stávkovat, se to stalo realitou dnes ve tři hodiny ráno místního času. Původně měla stávka totiž začít už v pátek v ranních hodinách, kdy vypršela pracovní smlouva mezi zaměstanci a vedením a novou se nepodařilo zatím dojednat. V pátek se to nakonec týkalo pouze dvou soukromých autobusových linek, ale teď je situace daleko vážnější. Celá veřejná doprava v New Yorku se zastavila. A co to udělalo a udělá z městem si asi dokážete představit, když napíšu, že denně přepraví zhruba 8 milionů cestujích. Je v platnosti krizový plán, kdy žádné auto, které neveze aspoň 4 cestující nebude vpuštěno na Manhattan jižně od 96. ulice mezi 5 a 11 ráno. To samé platíi pro tunely. Taxikáři musí brát více než jednoho cestujícího a jízdné je na základě zón nikoliv taxametru. Veškeré zásobování může být až po 11 hodině ranní a podstatná část ulic na dolním Manhattanu je zavřených. Vyučování ve veřejných školách začalo o dvě hodiny později. Pro Jesseho to znamenalo jet do práce autem, i když má mít dnes volno a jet brzo ráno a ještě vyzvednout po cestě spolupracovníky, aby ten limit byl naplněn a taky proto, že většina firem má své vlastní krizové plány. Lidé do práce musí, stávka nestávka jinak v lepším případě nedostanou zaplaceno. Navíc je dnes dost velký mráz a tak pro většinu lidí chůze po přeplněném Brooklyn Bridge asi nebyla tím nejpříjemnějším zážitkem. Veřejné mínění je rozděleno asi tak půl na půl. Někteří je podporují, někteří jsou důrazně proti stávce. Poslední velká stávka těchto pracovníků tu byla někdy v 80. letech a trvala 11 dní. Pak se schválil zákon, který stávky pracovníků ve veřejné dopravě udělal nelegální, což je samozřejmě i tato. Teď to řeší Nejvyšší soud státu New York. Já jen doufám, že to brzo skončí. Ne že bych já musel do New Yorku, protože mám práydniny a Isai i s rodinou dnes odlétá, ale štve mě to kvůli Jessemu, který je díky té stávce bez volna a jen doufám, že mu nechají volno na 24.12.
Tak jsem se konečně dočkal. V sobotu jsme se sešli u nás na opožděné oslavě Thanksgiving, kterou jsme spojili s vánocema, protože Sallie a Mush tu nemohou být příští týden. Maminka a Michael samozřejmě přijdou na Štědrý den. Bylo nás 7, protože přišla i Ikuko. Já jsem týden předtím finišoval s cukrovím. Chtěl jsem ho mít hotové už teď, což taky nakonec bylo. Nemám tolik druhů, kolik jich vždycky dělala mamka, ale i s těma nepečenýma je to 7 druhů. V úterý jsme koupili krocana, měl 17 liber, protože menšího jsme nesehnali. Já ho ale mám moc rád a vůbec mi nevadí, že ho budeme jíst ještě celý týden. Jinak bylo jídlo obvyklé.
Začaly mi taky prázdniny. Dneska ještě hlídám Isae a pak i on jde na prázdniny dřív, protože letí na Hawai.
Finally. We gathered at our house on Saturday for a belated celebration of Thansgiving that we put together with celebration of Christmas, because Sallie and Mush cannot make it next weekend. Mom and Michael will definetely come for Christams Eve. Seven of us were here altogether, because my friend Ikuko also came. I tried to finish making Christmas cookies last week. I wanted them to be ready for the celebration and I succeeded. I don't have as many kinds of them as my mom has always had, but I have 7 kinds including non baked cookies. We bought a 17 pound turkey on Tuesday, because we coudn't get a smaller one, but I love it and don't mind eating it the entire week after.
In addition, my vacation started. I'm babysitting Isai today, but he is also going on vacation early, because they fly to Hawaii on Tuesday.
Nebyl to úplně první sníh, který nám tu padal minulý týden ze soboty na neděli, ale druhý ovšem pořádný. Fotky jsou z pátku ráno, než jsem šel do školy. Sněžilo tak hustě a krásně až jsem měl chuť zůstat doma a pustit si "Tři oříšky pro Popelku". Hotová pohádková nálada, která mě rychle přešla na cestě hromadnou dopravou. Dnes jsem konečně dokončil naši vánoční výzdobu a to nejen venku, ale i vevnitř a fotky se zde objeví později.
P.S. Domácí ještě neodjela, i když slibovala, že to bude do 9.12.
